dnes je 13.11.2024

Input:

Nález 25/2002 SbNU, sv.25, K návrhu na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 25, nález č. 25

Pl. ÚS 11/01

K návrhu na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách

Ústavní soud respektuje konkretizaci sociální závaznosti vlastnictví podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, podle něhož právo na ochranu majetku nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem. Takové zákonné úpravy platí i v České republice, i když omezení užívání majetku v souladu s obecným zájmem v občanském zákoníku i jiných zákonech nemají - a vzhledem k rozmanitosti okolností ani nemohou mít - povahu inventáře jednotlivě konkretizovaných povinností, nýbrž povinností sice obecně formulovaných, avšak přiměřeně interpretovatelných.

Vzhledem k paušální povaze ustanovení o odstranění zdroje ohrožení na náklady jeho majitele či provozovatele český zákon o dráhách dosud nepřipouští takovou úpravu, která by byla přiměřená rozmanitosti okolností spojených s náklady na odstranění zdroje ohrožení dráhy. V důsledku toho shledal Ústavní soud rozpor tohoto ustanovení s čl. 1 a čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Protože ostatní ustanovení věty druhé, třetí a čtvrté v § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, by po zrušení slov „na jeho náklady“ ve třetí větě ztratila potřebnou jasnost a konzistenci, zrušil Ústavní soud napadené věty v celém rozsahu, a umožnil tak celkově vyváženou novou úpravu.

Účinnost nálezu k 31. 12. 2002 má umožnit novou legislativní úpravu, která by zejména též přiměřeně diferencovala povinnosti náhrady nákladů spojených s odstraněním zdroje ohrožení dráhy.

Nález

pléna Ústavního soudu ze dne 6. března 2002 sp. zn. Pl. ÚS 11/01 ve věci návrhu Vrchního soudu v Praze na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (nález byl vyhlášen pod č. 144/2002 Sb.).

I. Výrok

Návrhu se vyhovuje a druhá, třetí a čtvrtá věta § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, se s účinností od 31. 12. 2002 zrušují.

II. Odůvodnění

1.

Dne 2. 4. 2001 byl Ústavnímu soudu předložen návrh senátu Vrchního soudu v Praze (senát 6 A) ze dne 28. 3. 2001 na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) tak obecný soud učiní, dojde-li k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem. V návrhu, podepsaném předsedou tohoto senátu JUDr. Bohuslavem Hnízdilem, je konstatováno, že vrchní soud vede pod sp. zn. 6 A 44/98 řízení o správní žalobě žalobce JUDr. V. S. proti žalovanému Ministerstvu dopravy a spojů, jíž se žalobce domáhá zrušení dále označených rozhodnutí žalovaného a Drážního úřadu Praha jako správního orgánu prvního stupně. Předmětem řízení před Vrchním soudem v Praze byla skutečnost, že Drážní úřad Praha nařídil žalobci, aby ze svého lesního pozemku odstranil zdroj ohrožení dráhy pokácením čtyř stromů. Učinil tak poté, když na jeden ze stromů, který z pozemku žalobce spadl na koleje,

Nahrávám...
Nahrávám...