dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 23/2000 SbNU, sv.17, K politické perzekuci jako restitučnímu titulu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 23

II. ÚS 411/99

K politické perzekuci jako restitučnímu titulu

Podle § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je povinná osoba povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře a ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné.

Obec nemůže své vlastnické právo odvozovat podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, pokud nemovitosti nepředstavují tzv. historické vlastnictví obce. Na tento majetek se proto plně vztahuje § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb., který stanoví, že do vlastnictví obcí nepřecházejí věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.

Předpokladem použití § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je restituční oprávněnost žadatele. Pokud se týká restitučního titulu, nelze souhlasit se závěrem odvolacího soudu, že na odnětí přídělu se žádný restituční titul nevztahuje. Odvolací soud se tu odvolává na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 188/94 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5, nález č. 5). Tento nález obsahuje tvrzení, že se na odnětí přídělu žádný restituční nárok nevztahuje, měl však na mysli konkrétní událost vyhoření zemědělské usedlosti, na které již pro její zničení přídělce nechtěl dál hospodařit. V tomto případě došlo k volnímu projevu přídělce bez politické perzekuce a na základě nahodilé živelné katastrofy.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 9. února 2000 sp. zn. II. ÚS 411/99 ve věci ústavní stížnosti O. S. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 26. 5. 1999 sp. zn. 22 Ca 456/98, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Olomouci, okresního pozemkového úřadu, ze dne 14. 9. 1999 č. j. PÚ-3091/92/Mp/III/C, kterým bylo určeno, že stěžovatel není vlastníkem pozemků.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 1999 sp. zn. 22 Ca 456/98 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 20. 8. 1999, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 26. 5. 1999 sp. zn. 22 Ca 456/98 s tím, že bylo soudem porušeno jeho základní právo zakotvené v čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Krajský soud v Ostravě tímto rozsudkem potvrdil v přezkumném řízení rozhodnutí Okresního úřadu v Olomouci, okresního pozemkového úřadu, ze dne 14. 9. 1999 č. j. PÚ-3091/92/Mp/III/C, kterým bylo určeno, že stěžovatel není vlastníkem pozemků p. č. (135/3), (235/5), (484/2), (235/4), (235/1) a (234/1) v k. ú. O.-P. s odůvodněním, že provedenými důkazy nebyly v souvislosti s odnětím přídělu původnímu vlastníkovi prokázány žádné skutečnosti, že by k odnětí přídělu došlo v důsledku politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody.

Nahrávám...
Nahrávám...