Nález 23/1996 SbNU, sv.5, K otázce veřejného zájmu při omezení vlastnického práva
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 23
I. ÚS 198/95
K otázce veřejného zájmu při omezení vlastnického práva
Ekonomická nevhodnost odstranění stavby je z hlediska posouzení veřejného zájmu sama o sobě jako důvod zamítnutí návrhu na její odstranění nepostačující. Ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby (čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Uspokojování kolektivních zájmů jistých skupin může být v mnoha případech s obecnými zájmy společnosti v naprostém rozporu.
Nález
Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 28. března 1996 sp. zn. I. ÚS 198/95 ve věci ústavní stížnosti H.P. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 29. 5. 1995 sp. zn. 18 Co 20/95 a rozsudku Okresního soudu v Náchodě z 9. 11. 1994 sp. zn. 4 C 343/93 o odstranění stavby.
I. Výrok
Ústavní stížnosti se zcela vyhovuje.
Rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 1995 č. j. 18 Co 20/95-90 a Okresního soudu v Náchodě ze dne 9. 11. 1994 č. j. 4 C 343/93-69 se zrušují.
II. Odůvodnění
Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 1995 č. j. 18 Co 20/95-90, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 9. 11. 1994 č. j. 4 C 343/93-69. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě byl zamítnut návrh stěžovatelky proti žalovanému městu Č. S., aby byl žalovaný povinen odstranit stavbu asfaltového povrchu na poz. parcele č. 1727 v kat. úz. Č. S. Současně bylo rozhodnuto o zřízení věcného břemene k tomuto pozemku - právo stavby a užívání parkoviště s asfaltovým povrchem ve prospěch žalovaného za náhradu 60000 Kč a o nákladech řízení. K odvolání stěžovatelky byl rozsudek Okresního soudu v Náchodě potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 1995 č. j. 18 Co 20/95-90.
Okresní soud v Náchodě po provedeném dokazování vzal za prokázáno, že žalobkyně H. P. je vlastnicí pozemku č. 1727 o výměře 4297 m2 v kat. úz. Č. S. Tento pozemek polovinou zdědila po H. F. a polovinou jí byl darován A. H. Na pozemku vybudovalo žalované město Č. S. na základě stavebního povolení stavbu parkoviště, a to bez souhlasu právních předchůdkyň žalobkyně. Žalovaný nebyl vlastníkem pozemku a ani neměl jiné právo umožňující stavbu. V tomto případě jde tedy o tzv. neoprávněnou stavbu. Okresní soud dovodil, že jde-li o neoprávněnou stavbu, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Povinnost odstranit stavbu přichází v úvahu, když stavebník nejednal v dobré víře a zvlášť hrubě porušil své povinnosti. Rozhodnutí o odstranění stavby je třeba posoudit ze všech hledisek, a to nejen z hlediska zájmu vlastníka pozemku, ale též z hlediska účelu, kterému stavba slouží, důvodu, proč byla postavena, využitelnosti stavby, z hlediska technické proveditelnosti odstranění stavby apod. V daném případě, „kdy je stavba užívána jako přístupová cesta a parkoviště včetně celoročního využití kamionovou dopravou a z hlediska ochrany vod přehradní nádrže před průsakem ropných látek pro případ, že by do pozemku nezasahovala stavba parkoviště, by bylo…
