Nález 186/2001 SbNU, sv.24, K aplikaci čl. II bodu 2 zákona č. 116/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 186
III. ÚS 263/01
K aplikaci čl. II bodu 2 zákona č. 116/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
Obecnými soudy nesprávně, v rozporu s interpretačními pravidly určujícími smysl jednotlivých ustanovení novely zákona v závislosti na její struktuře, učiněnou aplikaci čl. II bodu 2 zákona č. 116/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nelze kvalifikovat jinak, než jako porušení principu zákazu svévole. Takto způsobené nevydání věci, ačkoli pro ně byly dány zákonné důvody podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, představuje pak porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých, v daném případě vlastnictví státu na újmu práva oprávněné osoby na vydání věci.
Nález
Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 29. listopadu 2001 sp. zn. III. ÚS 263/01 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. M. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 1. 2. 2001 sp. zn. 28 Cdo 1638/99 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové z 3. 2. 1999 sp. zn. 17 Co 163/98 ohledně uzavření dohody o vydání ideální poloviny nemovitostí.
I. Výrok
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 1638/99-176 ze dne 1. 2. 2001 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 17 Co 163/98-155 ze dne 3. 2. 1999 se zrušují.
II. Odůvodnění
Navrhovatel podal dne 30. 4. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen „návrh“), který směřoval proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 1638/99-176 ze dne 1. 2. 2001, kterým bylo zamítnuto navrhovatelovo dovolání proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 17 Co 163/98-155 ze dne 3. 2. 1999 a odmítnuto jeho dovolání proti výroku III uvedeného rozsudku krajského soudu. Podle navrhovatelova názoru bylo napadeným rozsudkem Nejvyššího soudu porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Návrh byl podán včas.
Ve věci Ústavní soud zjistil, že navrhovatel podal návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 17 Co 163/98-155 ze dne 3. 2. 1999, která je vedena pod sp. zn. IV. ÚS 176/99.
K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis sp. zn. 4 C 249/95 vedený u Okresního soudu ve Svitavách. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatel se žalobou podanou u soudu prvního stupně domáhal, aby žalovaným (Nemocnice M. T., Fond národního majetku a označené fyzické osoby) bylo uloženo uzavřít s navrhovatelem dohodu o vydání jedné ideální poloviny nemovitostí v návrhu specifikovaných, eventuálně aby bylo určeno, že navrhovatel je vlastníkem jedné ideální poloviny těchto nemovitostí. Návrh byl podán podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů a ve znění nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb. (dále jen „zákon o mimosoudních…
