dnes je 9.12.2024

Input:

Nález 124/2002 SbNU, sv.28, K placení soudního poplatku ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 28, nález č. 124

II. ÚS 251/02

K placení soudního poplatku ve správním soudnictví

Ústavní soud nadále setrvává na svém názoru (k tomu srov. sp. zn. IV. ÚS 238/99, sp. zn. II. ÚS 177/2000, sp. zn. II. ÚS 217/2000, sp. zn. II. ÚS 377/2000, sp. zn. II. ÚS 738/2000, sp. zn. IV. ÚS 48/01 a sp. zn. III. ÚS 292/01 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 17, nález č. 10; svazek 19, nálezy č. 137 a 138; svazek 21, nález č. 6; svazek 23, nález č. 134; svazek 22, nález č. 71; svazek 24, nález č. 187), že pokud došlo k zastavení řízení o správní žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, aniž by předtím byla výzva k jeho zaplacení doručena i navrhovateli samotnému, představuje takový postup zásah do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 8. října 2002 sp. zn. II. ÚS 251/02 ve věci ústavní stížnosti A., spol. s r. o., proti usnesení Krajského soudu v Brně z 21. 1. 2002 sp. zn. 29 Ca 497/2001, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě, kterou se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Znojmě o zamítnutí stěžovatelovy žádosti o obnovu řízení ve věci dříve vydaného platebního výměru Finančního úřadu ve Znojmě.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2002 č. j. 29 Ca 497/2001-14 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 24. 4. 2002 ústavní stížnost stěžovatele podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), ve které napadl usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2002 č. j. 29 Ca 497/2001-14 a namítl, že bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv, konkrétně podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 90 Ústavy.

Z ústavní stížnosti a příslušného soudního spisu bylo Ústavním soudem zjištěno, že stěžovatel se žalobou podanou dne 23. 11. 2001 u Krajského soudu v Brně domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně (vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí Finančního úřadu ve Znojmě, kterým správce daně ve smyslu § 54 a 55 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zamítl stěžovatelovu žádost o obnovu řízení ve věci dříve vydaného platebního výměru Finančního úřadu ve Znojmě. Ústavní stížností napadeným usnesením krajský soud řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí zastavil, když konstatoval, že okamžikem podání žaloby vznikla stěžovateli poplatková povinnost podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Současně s podáním žaloby se stal soudní poplatek splatným. Protože stěžovatel svou povinnost nesplnil, byl soudem vyzván k jejímu splnění v dodatečně stanovené osmidenní lhůtě. Stěžovatelova právní zástupkyně výzvu převzala dne 4. 12. 2001, avšak lhůta uplynula marně, a proto soud řízení zastavil.

Proti v záhlaví uvedenému usnesení krajského soudu podal stěžovatel ústavní stížnost a navrhl jeho zrušení. Námitky stěžovatele spočívají jednak v tvrzení, že

Nahrávám...
Nahrávám...