dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 122/2001 SbNU, sv. 23, K dokazování v trestním řízení; K právu na obhajobu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 23, nález č. 122

IV. ÚS 463/2000

K dokazování v trestním řízení
K právu na obhajobu

Pokud v trestní věci obecné soudy nedostály požadavku důsledného zhodnocení proti sobě stojících výpovědí obviněného (obžalovaného) a poškozeného a v této souvislosti pak zejména požadavkům vyplývajícím z práva obviněného navrhnout důkazy a tomu odpovídající povinnosti soudů se s těmito návrhy přesvědčivým způsobem vypořádat, neboť k tvrzením obviněného nebyl proveden ani jeden z jím navrhovaných četných důkazů, došlo tím ke krácení jeho práva na obhajobu [čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. c) a d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod] a řízení jako celek nebylo vedeno za respektování zásad spravedlivého procesu, jehož jedním ze základních elementů je princip „rovnosti zbraní“.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 27. srpna 2001 sp. zn. IV. ÚS 463/2000 ve věci ústavní stížnosti PhDr. F. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 3. 5. 2000 sp. zn. 3 To 136/2000, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze 13. 12. 1999 sp. zn. 4 T 182/99, kterým byl stěžovatel odsouzen pro pokus trestného činu ublížení na zdraví a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let a povinnost nahradit škodu ve výši 528 Kč.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 136/2000 ze dne 3. 5. 2000 a rozsudek Okresního soudu ve Zlíně č. j. 4 T 182/99-91 ze dne 13. 12. 1999 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 2 odst. 3, čl. 90, čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 8 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a 3 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 odst. 1, čl. 6 odst. 3 písm. c) a d) a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), jakož i čl. 1 jejího dodatkového protokolu č. 1, dále čl. 2 odst. 3 písm. a), čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 písm. e) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“) a čl. 11 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv (dále jen „Deklarace“) zrušení usnesení Krajského soudu v Brně z 3. 5. 2000 sp. zn. 3 To 136/2000 a rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze 13. 12. 1999 sp. zn. 4 T 182/99.

Jak stěžovatel uvádí v ústavní stížnosti, byl rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně č. j. 4 T 182/99-91 ze dne 13. 12. 1999 odsouzen pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 k § 222 odst. 1 trestního zákona, jehož se měl dopustit v době kolem půlnoci, když byl na opuštěném místě se služebním dodávkovým automobilem zastaven poškozeným, kterého měl napadnout a způsobit mu pět sečných nebo řezných ran, a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let a povinnost nahradit škodu ve výši 528 Kč. Stěžovatelem podané odvolání pak Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 3 To 136/2000 ze dne 3. 5. 2000 zamítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...