dnes je 1.10.2022

Input:

Nález 1/2003 SbNU, sv. 29, K důsledkům singulární sukcese; K procesnímu nástupnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 29, nález č. 1

I. ÚS 272/02

K důsledkům singulární sukcese
K procesnímu nástupnictví

Za situace, kdy otázka procesního nástupnictví formou singulární sukcese byla v judikatuře obecných soudů řešena nejednotně a svoji sjednocovací funkci v tomto směru důsledně nesplnil ani Nejvyšší soud, je ústavně konformním řešením dvou odlišných výkladů stejného ustanovení jednoduchého práva taková interpretace, která je v konkrétním případě s ústavně zaručenými základními právy a svobodami nejvíce souladná. O nejednotnosti pohledu na důsledky singulární sukcese podle dřívější právní úpravy ostatně svědčí i tehdejší doktrinární názory. Např. respektovaný komentář občanského soudního řádu (autoři: Bureš/Drápal/Mazanec, 2. vyd., C. H. Beck, 1996, s. 187) uvádí, že „i v případě tzv. singulární sukcese dochází k procesnímu nástupnictví, neboť na nabyvatele přechází též veškerá práva spojená s předmětem této sukcese (tedy i procesní práva). Dospíváme proto k závěru, že soud, jakmile účastníci (některý z nich) oznámí, že došlo k singulární sukcesi, a jakmile bude tato sukcese prokázána, nadále jedná s právním nástupcem jako s účastníkem řízení“.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 6. ledna 2003 sp. zn. I. ÚS 272/02 ve věci ústavní stížnosti V. M. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 24. 1. 2002 sp. zn. 13 Co 686/99 a proti rozsudku Nejvyššího soudu z 28. 7. 1999 sp. zn. 25 Cdo 458/99 ohledně vydání automobilu.

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2002 sp. zn. 13 Co 686/99 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 1999 sp. zn. 25 Cdo 458/99 se zrušují.

II. Návrh vedlejšího účastníka řízení - V., s. r. o., na náhradu nákladů řízení se zamítá.

Odůvodnění

I. Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 16. 4. 1996 sp. zn. 6 C 120/95 ve věci stěžovatele (žalobce) proti žalovanému - M. I., s. r. o., o vydání osobního automobilu rozhodl tak, že žalobu o vydání automobilu zn. Rover zamítl.

Krajský soud v Brně původním rozsudkem ze dne 6. 8. 1998 sp. zn. 13 Co 474/96 citovaný rozsudek okresního soudu změnil tak, že uložil žalované, v hlavičce rozhodnutí označené jako V., s. r. o., předmětný automobil vydat.

Nejvyšší soud v záhlaví označeným rozsudkem uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

V odůvodnění tohoto rozsudku Nejvyšší soud především konstatoval, že stěžovatel žaloval společnost M. I., s. r. o., jež však předmětný automobil převedla na V., s. r. o. Z této skutečnosti krajský soud dovodil, že v důsledku singulární sukcese je původní účastník automaticky nahrazen účastníkem jiným (V., s. r. o.), aniž bylo zjištěno, že by byl původní žalovaný zanikl, a pozbyl tak způsobilosti být účastníkem řízení [srov. § 107 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]; pouze to by umožňovalo odvolacímu soudu „bez dalšího“ jednat se subjektem odlišným od subjektu původně žalovaného. Protože jakákoliv změna v účastenství mohla být tedy založena pouze k návrhu žalobce, jednal odvolací soud údajně s někým - a uložil mu povinnost - kdo se nestal účastníkem řízení, zatímco o nároku stěžovatele vůči skutečně žalovanému subjektu vůbec

Nahrávám...
Nahrávám...