dnes je 25.4.2024

Input:

Komentář zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 206 - Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti

23.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.4.4.5
Komentář zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 206 - Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti

Rödl & Partner; JUDr. Petr Novotný, Ph.D. a kol.

Předchozí právní úprava

§ 113odst. 5 a 6, § 148odst. 2 až 4, § 150ObchZ

Podle odstavce 1 tohoto ustanovení zaniká účast společníka ve společnosti zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu proto, že jeho majetek je zcela nedostačující. Pokud však jde o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, je komentované ustanovení zjevně obsoletní: znění insolvenčního zákona účinné od 1. 1. 2014 totiž s tímto institutem již nepočítá (srov. § 144 IZ).

Zánik účasti společníka ve společnosti není vázán kupříkladu již na zahájení insolvenčního řízení nebo na rozhodnutí o úpadku.

Účast společníka ve společnosti pak zaniká též pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti (srov. § 46 odst. 6 č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti). Pokud však ve lhůtě k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti byl podán návrh na zastavení exekuce, zaniká účast společníka ve společnosti až právní moci rozhodnutí o tomto návrhu na zastavení exekuce (zde není dikce zákona přesná; platí to samozřejmě jen tehdy, pokud byl takový návrh na zastavení exekuce zamítnut).

Ze slov "není-li obchodní podíl převoditelný“ v závěru odstavce 2 komentovaného ustanovení se však podává, že exekuční postižení obchodního podílu znamená zánik účasti společníka ve společnosti jen tehdy, jedná-li se o nepřevoditelný obchodní podíl. Důvodová zpráva tuto zcela zásadní změnu ponechává bez povšimnutí. Z dikce zákona nezbývá než dovodit, že u převoditelného obchodního podílu k zániku účasti společníka ve společnosti v důsledku exekučního postižení podílu nedochází.

Odstavec 2 upravuje povinnost vrácení kmenového listu společnosti bez zbytečného odkladu po zrušení účasti společníka ve společnosti podle odstavce 1 komentovaného ustanovení. Povinnost je ukládána společníkovi nebo jeho insolvenčnímu správci.

Odstavec 3 pamatuje na situace, kdy je rozhodnutí, které vyvolalo zánik účasti společníka ve společnosti, následně zrušeno. Zrušením takového

Nahrávám...
Nahrávám...