Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

2.5

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Ing. Zdeněk Morávek

Rok 2026 přinese zásadní posun modernizace státní správy, který slibuje výhody pro zaměstnavatele, zaměstnance i stát. Samotná státní správa označuje toto hlášení za revoluční digitalizační projekt​. Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je motivováno snahou o zjednodušení komunikace zaměstnavatelů se státní správou, a to prostřednictvím centralizace dat a zajištění, že státem (jednotlivými úřady) vyžadované údaje bude potřebné hlásit jenom jednou prostřednictvím elektronického formuláře dostupného všem zaměstnavatelům. Z jednotné databáze dat pak budou oprávnění uživatelé (jednotlivé úřady) automaticky čerpat údaje, které náleží do jejich agend. Odstranění desítek formulářů, v nichž bylo nutné uvádět některé totožné údaje opakovaně, a jejich nahrazení jedním souhrnným elektronickým formulářem tak představuje hlavní výhodu, kterou okamžitě pocítí všichni zaměstnavatelé.

JMHZ vytváří novou databázi, obdobnou základním registrům, která bude obsahovat společné prvky z hlášení zaměstnavatelů – např. údaje o zaměstnancích, pracovních poměrech, odvodech a dalších povinnostech. Tyto informace budou zasílány pouze jednou, a následně je budou jednotlivé úřady (např. ČSSZ, zdravotní pojišťovny, Úřad práce) sdílet a využívat podle své působnosti. Tím se dále snižuje administrativní zátěž a zvyšuje efektivita státní správy.

Zaměstnavatelé musí každý měsíc odesílat až 25 různých hlášení na více úřadů​​. To obnáší i různé termíny a duplicitní práci​. JMHZ přináší centralizaci dat, zaměstnavatelé tedy budou odevzdávat pouze jedno hlášení měsíčně​ datovou větou.

Právní úprava nového systému sestává ze samostatného, primárně procesního předpisu, zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (zákon č. 323/2025 Sb.) a dále z rozsáhlého změnového zákona (zákon č. 360/2025 Sb.), který upravuje související právní předpisy. V nařízení vlády (417/2025 Sb.) pak zaměstnavatelé naleznou technické a obsahové podrobnosti podání strukturované na základě úpravy v právních předpisech – výčet údajů sdělovaných zaměstnavatelem, období, za které je hlášený údaj sdělován, formát (XML soubor) a obsahovou strukturu podání (tj. datovou větu), způsob sdělování a předávání údajů.

Samotný zákon o JMHZ není až tak rozsáhlý (celkem 40 paragrafů), ale jedná se o zcela novou právní úpravu, která vymezuje některé nové pojmy. Klíčovým pojmem je uživatel údajů, tzn. subjekty, které budou hlášené údaje využívat. Těmito uživateli jsou:

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí,

b) Česká správa sociálního zabezpečení,

c) územní správa sociálního zabezpečení,

d) Institut posuzování zdravotního stavu,

e) Úřad práce České republiky,

f) orgán Finanční správy České republiky,

g) Ministerstvo financí,

h) Český statistický úřad,

i) Ministerstvo spravedlnosti a

j) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Centralizace sběru dat přitom samozřejmě neznamená, že by všichni uživatelé měli přístup ke všem údajům – naopak, každý subjekt bude oprávněn přistoupit pouze k těm údajům, které vyplývají z jím spravované agendy. Okruh uživatelů údajů bude pro každý jednotlivý hlášený údaj uveden v prováděcím nařízení vlády.

Zcela zásadním pojmem je osobní identifikační číslo, které…