dnes je 1.12.2020

Input:

Exekuce postižením obchodního podílu společníka

20.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.4
Exekuce postižením obchodního podílu společníka

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Alena Pokorná Malachová

V případě, že je společník ve společnosti s ručením omezeným povinným (dlužníkem) v exekučním řízení, jedním z možných způsobů exekuce je postižení obchodního podílu takového společníka. Právní úprava vztahující se k této problematice doznala po rekodifikaci značných změn. Tou nejvýznamnější je možnost dražby podílu; té se také budeme obsáhleji věnovat níže v tomto příspěvku. 

Krátká exkurze do minulosti

Exekuční řád obsahuje jako jeden z možných způsobů provedení exekuce postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným. Věřitel je pak uspokojen prostřednictvím výnosu z podílu povinného v obchodní společnosti, což není v našem právním řádu žádnou novinkou, neboť tato možnost existuje již od r. 2002, kdy začali na našem území působit soudní exekutoři. Po vydání usnesení o nařízení exekuce soudní exekutor podle staré úpravy postihl obchodní podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným prostřednictvím exekučního příkazu. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a exekučního příkazu zanikala účast povinného ve společnosti. K uspokojení oprávněného pak došlo z práva na vypořádací podíl, který mu společnost prostřednictvím soudního exekutora coby poddlužník vyplatila.

Výše uvedený způsob provedení exekuce však vzhledem k jeho malé efektivitě nebyl příliš často využíván. Po postižení obchodního podílu exekučním příkazem docházelo často k ochromení činnosti společnosti, která byla dále nečinná. Nedařilo se tak dosáhnout uspokojení oprávněného z vypořádacího podílu. Ten sice měl možnost vymáhat nárok po společnosti prostřednictvím tzv. poddlužnické žaloby, ovšem ta se stala bezpředmětnou v případech, kdy společnost zůstala prázdnou schránkou.

Zahájení exekuce dnes

Dnes je exekuce zahájena podáním exekučního návrhu k soudnímu exekutorovi dle výběru oprávněného. Soudní exekutor poté návrh odešle příslušnému soudu spolu s žádostí o pověření k provedení exekuce. Soud již nevydává usnesení o nařízení exekuce, ale pověření k provedení exekuce, které se nezasílá účastníkům řízení a není proti němu přípustný opravný prostředek. Po doručení pověření soudní exekutor vydá vyrozumění o zahájení exekuce, které fakticky nahrazuje dřívější usnesení o nařízení exekuce. Vyrozumění o zahájení exekuce nicméně není rozhodnutím a není proti němu přípustný opravný prostředek.

Mezi okamžikem pověření exekutora vedením exekuce a doručením vyrozumění o zahájení exekuce povinnému existuje zpravidla určitý časový úsek (někdy může jít o velmi krátký okamžik trvající jen dny, jindy naopak může trvat i několik měsíců), v němž exekutor pátrá po majetku povinného, zjišťuje jeho rozsah a formy, uvažuje o tom, jaké části bude vhodné postihnout tak, aby exekuce proběhla co nejúčinněji, a připravuje postižení majetku exekučními příkazy. 

I činnost exekutora by však měla respektovat určité zákonné a ústavní meze, a to zejména ve vztahu k výši exekuované pohledávky a způsobu exekuce, který příslušný exekutor volí.

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 21. ledna 2013 sp. zn. IV. ÚS 3115/12 

Exekutorem zvolený způsob exekuce prakticky na celý majetek povinného pro částku 5 075 Kč byl prima facie šikanózní, neproporcionální a tím i nezákonný a neústavní, zjevně nasvědčující zásahu do základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod, resp. na pokojné užívání majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i základního práva na soukromý život zaručeného čl. 10 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Exekuční příkaz

Pokud soudní exekutor zjistí, že povinný má podíl ve společnosti s ručením omezeným, a rozhodne se vést exekuci postižením tohoto podílu, vydá exekuční příkaz. V něm kromě dalších náležitostí zejména specifikuje výši pohledávky a jejího příslušenství, které mají být vymoženy, a označí podíl povinného, který se exekučním příkazem postihuje. Příkaz se doručí oprávněnému, povinnému, obchodní společnosti, jakož i rejstříkovému soudu. Společnost má poté postavení poddlužníka povinného.

Podmínky provedení exekuce

Provedení exekuce je možné po splnění následujících podmínek:

  • exekuční příkaz k postižení podílu nabyl právní moci - uplynula 30denní lhůta od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti - nastala doložka provedení exekuce (nahrazuje dřívější právní moc usnesení o nařízení exekuce)

O těchto skutečnostech soudní exekutor vyrozumí společnost coby poddlužníka. Splněním uvedených podmínek zaniká účast povinného ve společnosti s ručením omezeným. Podíl povinného se stává tzv. uvolněným podílem. V případě uvolněného podílu postupuje společnost podle § 213 až 215 ZOK.

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2189/2012

Spolu se zánikem účasti společníku zaniká (mimo jiné) i právo podílet se na řízení společnosti a kontrole její činnosti, a tedy i právo na informace. Na uvedeném závěru ničeho nemění, že společník o poskytnutí určitých informací či o umožnění nahlédnout do určitých dokladů společnosti požádal ještě před zánikem své účasti.

Dotaz:

Přišel mi exekuční příkaz na obchodní podíl. Znamená to, že už ho nemohu nikomu prodat?

Odpověď:

Povinnému se v případě exekuce na obchodní podíl zakáže převádět tento podíl ve společnosti nebo ho zatěžovat (tzv. inhibitorium). Jde přitom o postih podílu společníka v těch případech, kdy s ohledem na hmotné právo nedochází k zániku korporace. Právní jednání, kterým by povinný tuto povinnost porušil, je pak neplatné. Příslušnému orgánu společnosti s ručením omezeným se zakáže udělit povinnému k převodu nebo k zatížení podílu souhlas, je-li ho potřeba (tzv. arrestatorium). Neobsahuje-li společenská smlouva jinou úpravu, je tímto orgánem valná hromada. Znamená to tedy, že ani se souhlasem valné hromady by převod podílu ve společnosti po zahájení exekuce nebyl platný.

U postiženého podílu je nutné zjistit, zda je neomezeně převoditelný, omezeně převoditelný, nebo nepřevoditelný, neboť další postup v exekučním řízení je vždy závislý právě na tom, zda je obchodní podíl převoditelný či nikoli.

Převoditelnost podílu

Podmínky převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným lze oproti zákonné úpravě změnit společenskou smlouvou. Je však sporné, zda lze dle zákona o obchodních korporacích převoditelnost podílu zcela vyloučit, tedy stanovit, že podíl nelze převést ani na jiného společníka. Pravděpodobně však toto vyloučení možné je.

V případě postižení nepřevoditelného podílu bude exekuce provedena uspokojením oprávněného z práva na vypořádací podíl povinného ve společnosti.

Dotaz:

Exekutor vyrozuměl naši společnost o tom, že zanikne účast jednoho ze společníků ve společnosti v rámci exekuce. Jak má nyní společnost dále postupovat?

Odpověď:

Ke dni zániku účasti společníka ve společnosti se určí výše vypořádacího podílu a udělá se též účetní uzávěrka. Vypořádací podíl se pak určí podle hodnoty vlastního kapitálu zjištěného z této účetní uzávěrky. Společenská smlouva však může určit i jiný způsob určení vypořádacího podílu. Místo výplaty vypořádacího podílu povinnému však společnost musí toto plnění poukázat soudnímu exekutorovi. Po vyplacení vypořádacího podílu musí společnost buď rozhodnout o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky poměrně podle velikosti jejich podílů, nebo o snížení základního kapitálu o předmětný vklad společníka.

Dražba podílu

Nejvýznamnější změnou, kterou přinesla novela občanského soudního řádu s účinností k 1. 1. 2013 v oblasti exekuce postižením podílu, je možnost dražby neomezeně i omezeně převoditelného podílu. Teprve až poté, co dražba nebude úspěšná, zanikne účast povinného ve společnosti a postihováno bude právo povinného na vypořádání (k tomu viz výše).

Lze zopakovat, že provedení exekuce formou dražby je opět možné až poté, co uplyne 30denní lhůta stanovená ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti, exekuční příkaz k postižení podílu nabude právní moci a nastane doložka provedení exekuce.

Před provedením dražby je nutné podíl povinného ocenit. Děje se to tak, že exekutor přibere znalce, kterému má společnost poskytnout součinnost ke zjištění všech potřebných informací, které jsou pro určení hodnoty podílu podstatné. Nesplnění této povinnosti přitom může být ze strany soudního exekutora sankcionováno, a to uložením pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč. Soudní exekutor při dražbě podílu přitom postupuje obdobně jako při prodeji jiných movitých věcí.

Dražební rok se oznamuje dražební vyhláškou. Proti dražební vyhlášce není možné podat odvolání, a to od 1. 1. 2013. Dražební vyhláška musí být doručena společnosti s ručením omezeným, jejíž podíl je předmětem dražby. Společnost musí informovat bez zbytečného odkladu společníky o tom, že jí byla dražební vyhláška k dražbě podílu

Nahrávám...
Nahrávám...