dnes je 29.3.2024

Input:

Dozorčí rada akciové společnosti

2.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.4.4.2
Dozorčí rada akciové společnosti

Mgr. Mgr. Radana Burešová, Mgr. Markéta Káninská

Právní úpravu dozorčí rady akciové společnosti nalezneme především v ustanovení § 446 až 455 ZOK. Dalšími souvisejícími ustanovením jsou zejména § 44 až 46 ZOK (obecná úprava orgánů obchodních korporací), § 49, § 51 až 57 ZOK (pravidla jednání členů volených orgánů společnosti a pravidla o střetu zájmů), § 58 ZOK (odstoupení z funkce), § 59 až 62 ZOK (úprava smlouvy o výkonu funkce), § 83 ZOK (přezkoumání zprávy o vztazích), § 250 odst. 3 ZOK (obligatorní náležitosti stanov), § 360 odst. 2 a 3, § 370 ZOK (přezkum výkonu působnosti představenstva k žádosti kvalifikovaného akcionáře), § 404 ZOK (právo svolat valnou hromadu), § 421 odst. 2 ZOK (vymezení působnosti valné hromady). Souvisejícími právními předpisy jsou NOZ (především § 151 a násl.), zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Dozorčí rada

Dozorčí rada patří mezi obligatorně (tj. povinně) zřizované orgány akciové společnosti s dualistickou strukturou vnitřního uspořádání.1 Do konce roku 2013 byla dozorčí rada konstituována vždy jako orgán kolektivní, jehož počet členů nesměl být nižší než tři (případný vyšší počet členů musel být alespoň třemi dělitelný – pozn.). S příchodem ZOK došlo k prolomení tohoto zákonného požadavku, a pokud tak určí stanovy, může mít dozorčí rada i méně než tři členy, tedy i člena jediného (vyšší počet členů dozorčí rady pak není omezen a nemusí být nutně dělitelný třemi – pozn.). Co ovšem zůstalo oběma úpravám stejné, je pojetí dozorčí rady coby kontrolního orgánu akciové společnosti.

Společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru

Výjimku (pokud jde o počet členů dozorčí rady) představují akciové společnosti, ve kterých volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci, a to jak ve společnostech, kde k tomu dochází povinně (společnosti, které mají více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru), tak dobrovolně, tj. nikoli ze zákona, nýbrž pouze na základě stanov. Počet členů dozorčí rady těchto společností musí být vždy dělitelný třemi s tím, že jednu třetinu členů volí zaměstnanci společnosti. Jedná se o zákonné minimum, není však vyloučeno, aby stanovy určily vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, pokud tento počet nepřekročí počet členů volených valnou hromadou. V praxi vyvolávalo otázky, k jakému okamžiku musí být splněna podmínka "více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru". Od 1. ledna 2021 je z hlediska stanovení počtu zaměstnanců v pracovním poměru rozhodný první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady.

Společnost CD, a. s. účtuje v účetním období, které odpovídá kalendářnímu roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku). Stanovy společnosti určují, že má-li společnost více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí zaměstnanci 1/3 členů dozorčí rady (standardní úprava převzatá ze ZOK). Dozorčí rada společnosti má pět členů a k 15. červnu 2021 skončí funkční období dvou členů dozorčí rady.

1. K 1. 1. 2021 společnost měla 508 zaměstnanců v pracovním poměru, k 1. 6. 2021 jejich počet poklesl na 490. – Rozhodný je počet zaměstnanců v první den účetního období (1. 1.), k pozdějším změnám se nepřihlíží. Společnost musí včas změnit své stanovy tak, aby byl počet členů dozorčí rady dělitelný třemi, například tak, že dozorčí rada bude mít šest členů. Dva členové dozorčí rady společnosti volení v roce 2021 budou voleni zaměstnanci (dva členové tvoří 1/3 členů dozorčí rady) a dále bude nutno zvolit třetího nového člena dozorčí rady, aby jejich počet v souladu se stanovami činil celkem šest. Tohoto posledního člena bude v závislosti na stanovách dané společnosti volit valná hromada, nebo ho jmenuje určitý akcionář.

2. K 1. 1. 2021 společnost měla 498 zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž počet k 1. 2. 2021 vzrostl na 503. – Jelikož k rozhodnému dni (1. 1.) nečinil počet zaměstnanců v pracovním poměru více než 500 a k pozdějším změnám se nepřihlíží, nebudou příslušní členové dozorčí rady voleni zaměstnanci, a to přestože v době jejich volby bude počet zaměstnanců vyšší než 500.

Člena dozorčí rady voleného zaměstnanci mají právo volit a odvolat pouze zaměstnanci, kteří jsou v době volby nebo odvolání v pracovním poměru ke společnosti.

Volba členů dozorčí rady zaměstnanci

Od 1. ledna 2021 doznala volba členů dozorčí rady zaměstnanci značných změn v rámci novely ZOK provedené zákonem č. 33/2020 Sb., které v řadě ohledů představují návrat k režimu obchodnímu zákoníku ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti. Pokud zaměstnanec-člen dozorčí rady dá zaměstnavateli výpověď nebo pokud jeho pracovní poměr skončí z jiného důvodu, zaniká skončením pracovního poměru i jeho funkce člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jedinou výjimkou může být v případě, že tak výslovně stanoví stanovy, skončení pracovního poměru tohoto zaměstnance z důvodu jeho odchodu do důchodu. Jiné výjimky stanovy nemohou upravit, a pokud tak přesto učiní, nepřihlíží se k nim. Tato úprava může vést k poměrně častým obměnám členů dozorčí rady volených zaměstnanci. Aby nebylo nutno v každém takovém případě pořádat volby, je možné nechat v rámci volby člena dozorčí rady voleného zaměstnanci nechat zvolit i jeho náhradníka.

Volby organizuje představenstvo společnosti a konají se v souladu s volebním řádem, který připraví a schválí představenstvo, a to po projednání se všemi odborovými organizacemi, které u zaměstnavatele působí, a s radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti.

Pokud tak stanoví volební řád, mohou volby proběhnout i nepřímo, prostřednictvím volitelů, což bude praktické zvláště u společností s velmi vysokým počtem zaměstnanců-oprávněných voličů a provozoven. Volební řád v takovém případě musí určit i způsob zařazování zaměstnanců do jednotlivých volebních obvodů. Volitelem může být rovněž jen zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti.

Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci je oprávněno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti.

Hlasování musí být vždy tajné a voleb se musí účastnit alespoň třetina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů, jinak je volba neplatná. Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů; volební řád může určit vyšší většinu hlasů (např. více než 50 % všech platných hlasů apod.).

Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci je odvolán, hlasovala-li pro jeho odvolání alespoň polovina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů – na rozdíl od zvolení tedy nepostačuje pouze většina odevzdaných hlasů, ledaže volební řád pro odvolání stanoví jinou (větší nebo menší) většinu.

Jmenování člena dozorčí rady určitým akcionářem

Od ledna 2021 mohou stanovy společnosti určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena nebo členy odvolat – tak zvané vysílací právo. Uvedené právo pak vykonává vlastník této akcie. Celkový počet takto jmenovaných členů dozorčí rady nesmí být větší než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou. Obdobná úprava se nově vztahuje i na jmenování a odvolání členů představenstva nebo správní rady akciové společnosti a jednatelů a členů dozorčí rady společnosti s ručením omezeným.

Dozorčí rada společnosti MN, a. s. má šest členů. Společnost měla v první den účetního období, v němž skončí funkční období všech členů dozorčí rady více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru. Společnost hodlá změnit stanovy tak, aby s určitou akcií bylo spojeno právo jmenovat co nejvíce členů dozorčí rady. – S ohledem na ustanovení § 448 odst. 2 a § 448b odst. 1 ZOK, která stanoví vzájemný poměr, v jakém mohou být voleni/jmenováni členové dozorčí rady, stanovy musí určit, že dva členové (tj. 1/3) dozorčí rady budou voleni a odvoláváni zaměstnanci v pracovním poměru, dva valnou hromadou a právo jmenovat a odvolávat zbývající dva členy dozorčí rady bude spojeno s určitou akcií. V úvahu by rovněž přicházelo následující rozvržení: dva členy budou volit a odvolávat zaměstnanci v pracovním poměru, tři valná hromada a právo jmenovat a odvolávat posledního člena dozorčí rady bude spojeno s určitou akcií. Pokud by společnost v rozhodný den měla 500 nebo méně zaměstnanců, mohlo by s akcií být spojeno právo jmenovat a odvolávat až tři členy (tj. jedné poloviny) dozorčí rady.

Jmenování a odvolání člena dozorčí rady příslušným akcionářem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a jmenování a odvolání je vůči společnosti účinné doručením; akcionář tedy musí společnosti doručit originál, popř. ověřenou kopii výše uvedeného dokumentu a je v jeho zájmu, aby si při tom opatřil doklad o jeho doručení (dodejka, potvrzení o převzetí apod.). Uvedená listina pak slouží jako podklad pro zápis dotčeného člena dozorčí rady do obchodního rejstříku (v případě odvolání pro jeho výmaz). Při výkonu vysílacího práva musí akcionář zároveň společnosti doložit, že je oprávněn toto právo vykonat, tj. že je vlastníkem příslušné akcie (například odkazem na seznam akcionářů nebo výpisem z evidence zaknihovaných cenných papírů), příslušný doklad rovněž slouží pro účely zápisu do obchodního rejstříku.

Pokud akcionář příslušného člena dozorčí rady nejmenuje do jednoho měsíce ode dne, kdy mohl vysílací právo vykonat, může dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat (kooptovat) náhradního člena do doby, než akcionář toto právo vykoná. Jakmile akcionář využije svého vysílacího práva a jmenuje člena dozorčí rady, funkce náhradního člena dozorčí rady zanikne. Je vhodné ve stanovách společnosti zakotvit povinnost společnosti (konkrétně jejího statutárního orgánu) vyrozumět akcionáře bez zbytečného odkladu o tom, že mu začala běžet výše uvedená lhůta (tj. že z nějakého důvodu zanikla funkce jím jmenovaného člena dozorčí rady), jinak by se o této skutečnosti nemusel včas dozvědět.

ZOK obecně respektuje zásadu, že člena voleného orgánu společnosti odvolává ten, kdo ho jmenoval/zvolil. Stanoví však, že člena dozorčí rady jmenovaného akcionářem, resp. kooptovaného dozorčí radou může výjimečně odvolat valná hromada, a to pouze tehdy, kdy zanikne vysílací právo (resp. druh akcií, s nímž je toto právo spojeno) nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena dozorčí rady, zejména porušil-li závažně nebo opakovaně své povinnosti.

Vzhledem k mimořádné výhodě, kterou vysílací právo představuje, musí být změna stanov, která umožní vydání akcie spojené s vysílacím právem, schválena velmi vysokou kvalifikovanou většinou, a to tříčtvrtinovou většinou hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.

U nově zakládaných společností může dotčený akcionář své vysílací právo poprvé plně uplatnit až v případě zániku funkce některého z prvních členů dozorčí rady (nejčastěji při uplynutí funkčního období nebo odstoupení z funkce), jelikož tito první členové dozorčí rady musí být při založení

Nahrávám...
Nahrávám...