dnes je 13.7.2020

Input:

Dočasné zvláštní opatření lex COVID

28.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6
Dočasné zvláštní opatření lex COVID

Mgr. Tomáš Braun

V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19, způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 byla postupně v České republice od března 2020 přijata celá řada mimořádných opatření, jež dosud na našem území neměla obdoby. Jedná se o opatření přijatá dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR (první bylo přijalo 6. 3. 2020) či krajskou hygienickou stanicí, načež vláda přistoupila dne 12. 3. 2020 k vyhlášení nouzového stavu pro území celé České republiky a přijala radikální krizová opatření obsahující omezení podle § 5 a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. V důsledku těchto postupně přijatých mimořádných opatření došlo k zásadnímu omezení volného pohybu občanů České republiky, kdy přijatá plošná omezení zasáhla i další sféry každodenního života, včetně pracovní činnosti občanů a podnikatelské činnosti fyzických i právnických osob. Vzhledem k dopadům této mimořádné situace na sociální a ekonomické poměry v České republice a v zájmu překonání či zmírnění s tím spojených zásadních problémů, jež by se mohly projevit i v rámci probíhajících soudních řízení, včetně řízení insolvenčního, a jež nelze překlenout individuálním přístupem soudů či výkladem zákona, byl přijat a dne 24. 4. 2020 vstoupil v účinnost zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu – dále jen „lex COVID”.

Vymezení pojmu „nouzový stav” a „mimořádné opatření při epidemii”

Pro účely „lex COVID”

  • podle § 1 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., nouzovým stavem se rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.

    • podle § 1 odst. 2 se mimořádným opatřením při epidemii se rozumí

a) krizové opatření podle § 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,

b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2,

c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2.

A/ ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ O PROMINUTÍ ZMEŠKÁNÍ LHŮTY

Uvedený „lex COVID” v ČÁSTI PRVNÍ, Hlavě II., zavedl řadu zvláštních (fakticky dočasných) opatření o možnosti prominutí zmeškání lhůty, a mezi ni pak ve vztahu k insolvenčnímu řízení zvláštní ustanovení v § 5 zákona č. 191/2020 Sb., které insolvenčnímu soudu na návrh dotčené osoby umožňuje rozhodnout o prominutí zmeškání procesní lhůty v insolvenčním řízení přesto, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení (vyjma incidenčních sporů) obecně vylučuje ustanovení § 83 IZ.

Předpoklady pro prominutí zmeškání lhůty

  1. Osoba (účastník řízení či jiný procesní subjekt) zmeškala v době trvání mimořádných opatření při epidemii zákonnou procesní lhůtu stanovenou k provedení úkonů v insolvenčním řízení, např. lhůtu:
    • k podání návrhu na rozhodnutí o hlasovacím právu dle § 52 odst. 2 IZ,

    • k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení dle § 136 odst. 1 písm. d) IZ,

    • k hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů dle § 136 odst. písm. i) IZ,

    • k podání odvolání dle § 204 OSŘ ve spojení s § 7 IZ,

    • k podání námitek dle § 298 odst. 3 nebo dle 304 odst. 2 IZ.

  2. Důvodem zmeškání lhůty byla omezení plynoucí z mimořádných opatření při epidemii uvedených v § 1 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb., „Lex COVID” (např. povinná čtrnáctidenní domácí karanténa), která této osobě znemožňovala (zabraňovala) nebo (alespoň) podstatně ztěžovala úkon včas učinit.
  3. Žádost osoby o prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení byla podána ve lhůtě 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (např. od rozhodnutí krajské hygienické stanice o zrušení karanténního opatření), z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinit procesní úkon. Tato lhůta pro podání žádosti nicméně neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu – lhůta běžící od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii tak je (bude) pro posouzení včasnosti žádosti rozhodná, jen pokud v průběhu této lhůty již uplyne lhůta běžící od ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
  4. S žádostí o prominutí zmeškání lhůty byl spojen též zmeškaný úkon (tj. je-li témto zmeškaným úkonem např. o odvolání, musí být již s jeho podáním spojena uvedená žádost).

Nemožnost prominutí zmeškání lhůty

S ohledem na specifika insolvenčního řízení, kde není možné např. obnovit řízení nebo prominout zmeškání jednání a kde jednotlivé úkony na sebe navazují zpravidla v řádu dnů, je (v § 5 odst. 1 větě druhé „lex COVID”) stanoveno pravidlo, podle kterého zmeškanou lhůtu nelze prominout

1) bylo-li o věci, které se zmeškaný úkon týká, již rozhodnuto

např.:

  • bylo-li již rozhodnuto o odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele pro opožděnost a zmeškaný úkon se týká prominutí zmeškání lhůty k přihlášení pohledávky věřitele,

  • bylo-li již rozhodnuto o způsobu oddlužení a zmeškaný úkon se týká prominutí zmeškání lhůty nezajištěného věřitele k hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů,

nebo

2) jsou-li zmeškaným úkonem odvolání či námitky, jestliže rozhodnutí, proti kterému směřují, již nabylo právní moci

např.:

  • je-li zmeškaným úkonem odvolání druhého insolvenčního navrhovatele proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu, které již ale (dříve než bylo podáno uvedené odvolání) nabylo právní moci v důsledku potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání prvního insolvenčního navrhovatele,

  • je-li zmeškaným úkonem odvolání dlužníka proti rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení konečné zprávy insolvenčního správce, které již ale ((dříve než bylo podáno odvolání dlužníka) nabylo právní moci v důsledku potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání věřitele, jehož námitkám proti konečné zprávě nebylo vyhověno.

V těchto případech se k žádosti o prominutí zmeškání lhůty nepřihlíží a insolvenční soud proto o ní ani nerozhoduje.

Soud příslušný rozhodnout o žádosti

O žádosti o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje v insolvenčním řízení soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm (§ 5 odst. 3 „lex COVID”), tedy buď soud prvního stupně, nebo soud odvolací.

Takto tedy např. krajský (městský) soud jako insolvenční soud prvního stupně rozhodne o žádosti navrhovatele, který je fyzickou osobou - nepodnikatelem, o prominutí zmeškání lhůty 7 dnů k doplnění insolvenčního návrhu stanovené v § 128 odst. 2 IZ. Naopak vrchní soud jako soud odvolací rozhodne žádosti účastníka o prominutí zmeškání lhůty k uplatnění námitky podjatosti soudce krajského soudu obsažené v § 15a odst. 2 OSŘ,

V souladu s obecným pravidlem obsaženým v § 204 odst. 3 OSŘ, dopadajícím jinak i na insolvenční řízení (§ 7 IZ) platí, že o prominutí zmeškání lhůty k podání opravných prostředků (odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost) rozhoduje soud prvního stupně. To však s výjimkou odvolání podle § 93 IZ (např. odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, rozhodnutí o úpadku či o způsobu řešení úpadku), kdy o prominutí zmeškání lhůty k jeho podání rozhoduje odvolací soud.

Doručení rozhodnutí, opravný prostředek

Podle § 5 odst. 4 zákona č. 191/2020 Sb., „lex COVID”

  1. rozhodnutí, kterým insolvenční soud žádosti vyhoví (rozhodnutí, kterým zmeškanou lhůtu k provedení zmeškaného úkonu promine), se doručuje pouze zveřejněním v insolvenčním rejstříku,