Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Daňové souvislosti odměny jednatele

6.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.4.2
Daňové souvislosti odměny jednatele

Ing. Zdeněk Morávek

Příjem ze závislé činnosti

Z úpravy smlouvy o výkonu funkce (§ 59 až 62 ZOK) vyplývá, že odměna jednatele musí být schválena valnou hromadou. Jakékoli plnění poskytnuté společností jednateli v souvislosti s výkonem funkce jednatele musí být schváleno valnou hromadou, pokud právo na toto plnění neplyne z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu společnosti, který byl schválen valnou hromadou. Ovšem důležité je, že jak vyplývá z § 59 odst. 3 ZOK, pokud není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. To je změna oproti předchozí úpravě podle obchodního zákoníku. ZOK potom v § 60 přesně vymezuje, jaké údaje o odměňování má smlouva o výkonu funkce obsahovat.

Příjmy za práci jednatelů s. r. o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle bodu 1 § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby. Znamená to tedy, že příjmy za práci jednatele se zdaní stejně jako příjmy „běžných” zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu ZDP a s. r. o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.

Od roku 2018 došlo k významné změně při zdanění příjmů bez podepsaného prohlášení k dani, jak jej upravuje ustanovení § 6 odst. 4 ZDP. Tato úprava už se vztahuje pouze na příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, jako tomu bylo doposud, ale nově se vztahuje také na všechny ostatní příjmy ze závislé činnosti v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč. Znamená to tedy, že i v případě příjmu jednatele do výše 2 500 Kč měsíčně bude uplatněn tento postup a příjem bude zdaněn srážkovou daní, nikoliv daní zálohovou. Jenom doplňme, že důvodová zpráva k této změně uvádí, že cílem je zejména omezit případy, kdy je nutné za existence těchto zanedbatelných příjmů podávat daňové přiznání při zdanitelných příjmech ze závislé činnosti současně od více plátců. Poplatník nebude v případě těchto “malých“ příjmů (např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 2 500 Kč) povinen podávat daňové přiznání. Výše limitu se přitom odvíjí od výše zúčtovaného tzv. “hrubého“ příjmu, a nikoliv od základu daně případně zvýšeného na tzv. “superhrubou mzdu“.

Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).

Základ daně

Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Pro správné zdanění je tedy nezbytné určit, zda tento příjem podléhá či nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Co se týká zdravotního pojištění, tak z § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že jednatel je jako zaměstnanec účasten zdravotního pojištění, pokud mu plyne nebo má plynout příjem ze závislé činnosti. Z uvedeného vyplývá, že pokud jednatel pobírá za svou činnost odměnu, tato odměna vždy podléhá zdravotnímu pojištění. Na tuto úpravu pak navazuje úprava v § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která vymezuje vyměřovací základ zaměstnance, do kterého odměna jednatele podle této úpravy patří.

Výše pojistného potom činí 13,5 % z vyměřovacího základu, z čehož 2/3 hradí zaměstnavatel a 1/3 hradí zaměstnanec.

Z pohledu sociálního pojištění je situace obdobná. Z úpravy zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že jednatelé patří z pohledu nemocenského pojištění mezi zaměstnance, pokud pro společnost vykonávají mimo pracovněprávní vztah práci, a pokud jim plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny. Pro účast jednatelů na nemocenském pojištění platí stejné podmínky jako u ostatních zaměstnanců, tedy sjednaný příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu, který činí 2 500 Kč měsíčně, a výkon práce na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.

Obdobně je tomu v důchodovém pojištění, které je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Jednatelé s. r. o. patří mezi zaměstnance pro účely důchodového pojištění s tím, že pro účast na důchodovém pojištění je podmínkou účast na nemocenském pojištění.

Sazba pojistného na sociální pojištění, které je povinen odvést zaměstnavatel, činí 25 %.

Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu je jednatel účasten na nemocenském pojištění, a proto je účasten i důchodového pojištění. Současně je z titulu této činnosti účasten i na zdravotním pojištění.

Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 2 000 Kč měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu není jednatel účasten na nemocenském pojištění a v návaznosti na to není účasten ani důchodového pojištění. Účast na zdravotním pojištění ale odměna v této výši zakládá.

Jednatel pobírá za svou činnost odměnu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Základem daně je příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel, tedy 25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění. Sociální pojištění zaměstnavatele činí 7 500 Kč a zdravotní pojištění 2 700 Kč, základ daně tak činí 40 200 Kč.

Jednatel pobírá za svou činnost odměnu ve výši 2 300 Kč měsíčně. Z titulu tohoto příjmu je jednatel účasten na zdravotním pojištění, ale není účasten na nemocenském pojištění. Základem daně tedy bude příjem navýšený o 9 % zdravotního pojištění, tedy 2 300 + 207 = 2 507 Kč.

Slevy na dani

Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci, tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel podepsal u s. r. o. prohlášení k dani či nikoliv.

Pokud prohlášení k dani podepsal, s. r. o. jako zaměstnavatel bude uplatňovat požadované slevy na dani, které jednatel v prohlášení k dani uvede, a také daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud splní podmínky pro jeho uplatnění. To znamená, že vypočtená záloha na daň se sníží o 1/12 příslušné roční