Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Daňové souvislosti odměny jednatele

16.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.4.2
Daňové souvislosti odměny jednatele

Ing. Zdeněk Morávek

Příjem ze závislé činnosti

Z úpravy smlouvy o výkonu funkce (§ 59 až 62 ZOK) vyplývá, že odměna jednatele musí být schválena valnou hromadou. Jakékoli plnění poskytnuté společností jednateli v souvislosti s výkonem funkce jednatele musí být schváleno valnou hromadou, pokud právo na toto plnění neplyne z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu společnosti, který byl schválen valnou hromadou. Ovšem důležité je, že jak vyplývá z § 59 odst. 3 ZOK, pokud není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. To je změna oproti předchozí úpravě podle obchodního zákoníku. ZOK potom v § 60 přesně vymezuje, jaké údaje o odměňování má smlouva o výkonu funkce obsahovat.

Příjmy za práci jednatelů s. r. o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle bodu 1 § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby. Znamená to tedy, že příjmy za práci jednatele se zdaní stejně jako příjmy „běžných” zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu ZDP a s. r. o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.

Základ daně

Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Pro správné zdanění je tedy nezbytné určit, zda tento příjem podléhá či nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Co se týká zdravotního pojištění, tak z § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že jednatel je jako zaměstnanec účasten zdravotního pojištění, pokud mu plyne nebo má plynout příjem ze závislé činnosti. Z uvedeného vyplývá, že pokud jednatel pobírá za svou činnost odměnu, tato odměna vždy podléhá zdravotnímu pojištění. Na tuto úpravu pak navazuje úprava v § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která vymezuje vyměřovací základ zaměstnance, do kterého odměna jednatele podle této úpravy patří.

Výše pojistného potom činí 13,5 % z vyměřovacího základu, z čehož 2/3 hradí zaměstnavatel a 1/3 hradí zaměstnanec.

Z pohledu sociálního pojištění je situace obdobná. Z úpravy zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že jednatelé patří z pohledu nemocenského pojištění mezi zaměstnance, pokud pro společnost vykonávají mimo pracovněprávní vztah práci, a pokud jim plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny. Pro účast jednatelů na nemocenském pojištění platí stejné podmínky jako u ostatních zaměstnanců, tedy sjednaný příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu, který činí 2 500 Kč měsíčně, a výkon práce na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.

Obdobně je tomu v důchodovém pojištění, které je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Jednatelé s. r. o. patří mezi zaměstnance pro účely důchodového pojištění s tím, že pro účast na důchodovém pojištění je podmínkou účast na nemocenském pojištění.

Sazba pojistného na sociální pojištění, které je povinen odvést zaměstnavatel, činí 25 %.

Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu je jednatel účasten na nemocenském pojištění, a proto je účasten i důchodového pojištění. Současně je z titulu této činnosti účasten i na zdravotním pojištění.

Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 2 000 Kč měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu není jednatel účasten na nemocenském pojištění a v návaznosti na to není účasten ani důchodového pojištění. Účast na zdravotním pojištění ale odměna v této výši zakládá.

Jednatel pobírá za svou činnost odměnu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Základem daně je příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel, tedy 25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění. Sociální pojištění zaměstnavatele činí 7 500 Kč a zdravotní pojištění 2 700 Kč, základ daně tak činí 40 200 Kč.

Jednatel pobírá za svou činnost odměnu ve výši 2 300 Kč měsíčně. Z titulu tohoto příjmu je jednatel účasten na zdravotním pojištění, ale není účasten na nemocenském pojištění. Základem daně tedy bude příjem navýšený o 9 % zdravotního pojištění, tedy 2 300 + 207 = 2 507 Kč.

Slevy na dani

Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci, tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel podepsal u s. r. o. prohlášení k dani či nikoliv.

Pokud prohlášení k dani podepsal, s. r. o. jako zaměstnavatel bude uplatňovat požadované slevy na dani, které jednatel v prohlášení k dani uvede, a také daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud splní podmínky pro jeho uplatnění. To znamená, že vypočtená záloha na daň se sníží o 1/12 příslušné roční slevy na dani. Jedná se o tyto slevy:

  • základní sleva na dani, která činí 24 840 Kč ročně, tj. 2 070 Kč měsíčně, a mají možnost jí uplatnit všichni poplatníci,

  • základní sleva na invaliditu pro poplatníky pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, která činí 2 520 Kč ročně, tj. 210 Kč měsíčně,

  • rozšířená sleva na invaliditu pro poplatníky pobírající invalidní důchod třetího stupně, která činí 5 040 Kč ročně, tj. 420 Kč měsíčně,

  • sleva na držitele průkazu ZTP/P, která činí 16 140 Kč ročně, tj. 1 345 Kč měsíčně,

  • sleva na studenta pro poplatníky soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, která činí 4 020 Kč ročně, tj. 335 Kč měsíčně; uplatnit tuto slevu lze až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let,

  • daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které činí 15 204 Kč ročně, tj. 1 267 Kč měsíčně na jedno dítě, 19 404 Kč ročně, tj. 1 617 Kč měsíčně na druhé dítě, a 24 204 Kč ročně, tj. 2 017 Kč měsíčně na třetí a každé další dítě.

Další slevou na dani je sleva za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení ve výši výdajů prokazatelně vynaložených za toto umístění, slevu lze uplatnit maximálně do výše minimální mzdy za každé