dnes je 10.10.2024

Input:

č. 727/2005 Sb. NSS, Řízení před soudem: „zásadní doplnění skutkového stavu“

č. 727/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: „zásadní doplnění skutkového stavu“
k § 76 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního
Zásadním doplněním skutkového stavu, díky jehož potřebě správní soud může zrušit napadené rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., jsou i rozsáhlejší svědecké výslechy, jimiž je třeba pro rozhodnutí o správním deliktu prokázat okolnosti zaměstnávání cizinců, identitu jejich zaměstnavatelů a vzájemný právní vztah právnických osob při tomto zaměstnávání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 6 A 65/2000-34)
Věc: Společnost s ručením omezeným C. v T. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o uložení pokuty.

Rozhodnutím Úřadu práce v Semilech ze dne 13. 9. 1999 byla žalobci uložena pokuta 150 000 Kč za porušení § 2 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti; podle odůvodnění pracovaly v žalobcově podniku cizinky na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností K., s. r. o. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítlo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutím ze dne 5. 5. 2000 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo.
Žalobce se u Vrchního soudu v Praze domáhal žalobou zrušení posléze uvedeného rozhodnutí. Řízení nebylo do 31. 12. 2002 skončeno, a proto věc k dokončení převzal Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud rozsudkem žalobě vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení.
Z odůvodnění:
Žalobce uvedl, že dne 8. 4. 1999 provedl úřad práce kontrolu, při níž bylo zjištěno, že na pracovišti žalobce pracovaly cizinky na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností K., s. r. o. Tato smlouva byla kontrolnímu orgánu předložena. Žalobce při kontrole sdělil, že má uzavřenu ještě jednu smlouvu o dílo, a to se společností I., v. o. s. Tuto smlouvu předložit nemohl, neboť byla uložena v sídle společnosti I., v. o. s. Spolupráce se společností I. je ale doložena i fakturami, o čemž se kontrolní orgán mohl přesvědčit. Protokol o provedené kontrole byl na adresu sídla žalobce doručen dne 20. 4. 1999 v nepřítomnosti jednatele; převzetí potvrdila řadová pracovnice, která není pověřena přebíráním pošty.
Jednatel se tedy s obsahem protokolu seznámil až 26. 4. 1999 a dne 27. 4. 1999 zaslal své vyjádření k protokolu, které však úřad práce i žalovaný považovali za opožděné, neboť již uplynula pětidenní lhůta. Dle názoru žalobce nelze takto stanovenou pětidenní lhůtu považovat za přiměřenou: v civilním řízení je odvolací lhůta patnáctidenní, v trestním řízení osmidenní a žalobce se domnívá, že obdobné lhůty by měl dodržovat i kontrolní orgán, protože v opačném případě neumožňuje druhé straně záležitost řádně prostudovat a případně vyhledat advokátní nebo jinou specializovanou pomoc.
Dále žalobce uvedl, že rozhodnutí o uložení pokuty bylo odůvodněno jen kontrolními zjištěními ze dne 8. 4. 1999 a absolutně ničím neprokázaným podezřením, že cizinci byli ve skutečnosti zaměstnanci žalobce. K tomu dospěl úřad práce poté, kdy se údajně bezvýsledně pokoušel kontaktovat společnost K., s. r. o., s níž zahájil dne 2. 2. 1999 správní řízení o uložení pokuty za porušení § 2 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Tento
Nahrávám...
Nahrávám...