dnes je 29.3.2024

Input:

č. 428/2005 Sb. NSS, Pojistné na sociální zabezpečení: odměna členů představenstva akciové společnosti

č. 428/2005 Sb. NSS
Pojistné na sociální zabezpečení: odměna členů představenstva akciové společnosti
k § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb. (v textu též „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“)
Odměna, již dostávají za činnost členů představenstva generální ředitel společnosti a jeho náměstci - přičemž členy představenstva jsou právě z důvodu funkce generálního ředitele či náměstka, kteréžto vykonávají na základě pracovního poměru, z něhož jsou účastni nemocenského pojištění - je příjmem zúčtovaným jim v souvislosti s výkonem zaměstnání, z něhož jsou nemocensky pojištěni. Z této příčiny se podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, odměna zahrne do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení. V takových případech není rozhodující, že členství generálního ředitele či jeho náměstků v představenstvu není stanoveno přímo v jejich pracovní smlouvě, nýbrž ve stanovách společnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2004, čj. 3 Ads 39/2003-85)
Věc: Akciová společnost Č. v P. proti České správě sociálního zabezpečení o nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a penále, o kasační stížnosti žalobce.

Pražská správa sociálního zabezpečení předepsala žalobci platebním výměrem k úhradě nedoplatek na pojistném a penále v celkové výši 284 458 Kč.
Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 22. 10. 2002 odvolání žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaná dospěla k závěru, že členství v představenstvu akciové společnosti přímo souvisí s výkonem funkce vedoucího pracovníka, a proto je zřejmé, že i odměny byly těmto pracovníkům vyplaceny v souvislosti s výkonem jejich zaměstnání, a měly být tedy zahrnuty do vyměřovacího základu.
Kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 29. 5. 2003 Městský soud v Praze zamítl žalobu. V důvodech konstatoval, že rozhodující je skutečnost, že manažerské smlouvy, uzavřené s členy představenstva žalobce na pracovní zařazení generálního ředitele a jeho náměstků, jsou nepochybně smlouvami sjednanými podle pracovněprávních předpisů, neboť v záhlaví těchto smluv je odkaz na ustanovení § 244 odst. 1 zákoníku práce. Rovněž stanovy žalobce účinné od 30. 11. 2001 jednoznačně v článku 22 odst. 2 uvádějí, že funkce generálního ředitele a náměstků vykonávají členové představenstva. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení jednoznačně stanoví, že vyměřovací základ tvoří veškeré příjmy zaměstnance zúčtované mu v souvislosti s výkonem zaměstnání. Jestliže generální ředitel žalobce a jeho náměstci byli v rozhodném období zaměstnanci žalobce (což nebylo před správním orgánem ani před soudem zpochybněno ani popřeno) - bez ohledu na to, na základě jakého právního úkonu jim pracovněprávní vztah vznikl - a jestliže byly těmto osobám v rozhodném období vyplaceny vedle mzdy i odměny podle smlouvy o podmínkách výkonu funkce, jsou tyto vyplacené odměny
Nahrávám...
Nahrávám...