dnes je 16.4.2024

Input:

č. 3617/2017 Sb. NSS, Zaměstnanost: příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

č. 3617/2017 Sb. NSS
Zaměstnanost: příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
k § 78 odst. 3 a odst. 8 písm. e) zákona č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 30. 9. 2015
Je v souladu s § 78 odst. 3 a odst. 8 písm. e) zákona č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, pokud úřad práce poměrně krátí výši příspěvku na náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů při pomoci zaměstnancům se zdravotním postižením z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti některých zaměstnanců se zdravotním postižením v rozhodném období.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2017, čj. 7 Ads 285/2016-35)
Věc: Společnost s ručením omezeným A-ASKA grafik proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, o kasační stížnosti žalobkyně.

Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně v jednotlivých případech podle § 78 odst. 3 a 8 písm. e) zákona o zaměstnanosti, neposkytl žalobkyni příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. až 4. čtvrtletí roku 2013 a 1. až 4. čtvrtletí roku 2014 v požadované výši. Konkrétně šlo o zvýšení tohoto příspěvku o náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Odvolání žalobkyně žalovaný zamítl rozhodnutími ze dne 1. 4. 2014, ze dne 14. 3. 2014, ze dne 12. 6. 2014, ze dne 12. 8. 2014, ze dne 12. 1. 2015, ze dne 25. 3. 2015, a ze dne 4. 6. 2015 a potvrdil rozhodnutí úřadu práce. Žalobkyně podala proti výše uvedeným rozhodnutím žaloby u Krajského soudu v Brně, který je jako nepřípustné odmítl. Na základě podaných kasačních stížností Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu a věci mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud následně řízení o žalobách spojil ke společnému projednání. Rozsudkem ze dne 16. 9. 2016, čj. 36 Ad 30/2014-73, pak žaloby zamítl, neboť shledal, že splnění všech podmínek pro přiznání zvýšení příspěvku je nutno vztahovat ke každému konkrétnímu zaměstnanci, za něhož zvýšení příspěvku náleží. Je-li tedy podle citovaného zákona zvýšení příspěvku (stejně jako příspěvek sám) přiznáváno na konkrétního zaměstnance se zdravotním postižením, nemůže být ve vztahu k němu splněna podmínka plynoucí z § 14a odst. 1 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“), o odpracování hodin při pomoci tomuto zaměstnanci, pokud tento byl po celý měsíc v pracovní neschopnosti a nebylo mu tedy jak pomáhat. Shodný závěr žalovaného je proto zcela logický. Nedostatečné je tak tvrzení žalobkyně, že postačí, pokud její provozní zaměstnanci či pracovní asistenti pomáhají jakýmkoli zaměstnancům se zdravotním postižením. Pro přiznání zvýšení příspěvku tak, jak je upraveno právními předpisy, je podstatné, aby se tato jejich pomoc vztahovala ke konkrétnímu přítomnému zaměstnanci se zdravotním postižením.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že požadovala poskytnutí příspěvku zvýšeného o náklady na provozní zaměstnance a
Nahrávám...
Nahrávám...