dnes je 18.4.2024

Input:

č. 3051/2014 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu

č. 3051/2014 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu
k § 11 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (v textu jen „zákon o DPH“)*)
I. Pravidlo § 11 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, o místu plnění při pořízení zboží z jiného členského státu lze užít pouze u „pořizovatele“ zboží. Signálem, že by jím určitá osoba mohla být (a většinou také v běžných obchodních případech bude), je, že svému dodavateli poskytne své identifikační číslo.
II. Poskytnutí identifikačního čísla není samo o sobě dostatečným důvodem pro závěr, že osoba, která je poskytla někomu, kdo následně do jiného členského státu než státu její registrace k dani dovezl určité zboží, je pořizovatelem onoho zboží. Bude tomu tak jen tehdy, jestliže si ten, kdo své identifikační číslo údajnému dodavateli poskytl, toto zboží u dodavatele také vskutku objednal.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2014, čj. 7 Afs 66/2013-78)
Prejudikatura: č. 3016/2014 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným HASLINGER Transport proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.

Finanční úřad v Českých Budějovicích (správce daně) svými rozhodnutími ze dne 16. 1. 2012 žalobkyni doměřil daň z přidané hodnoty a sdělil povinnost platit penále; pro zdaňovací období 3. čtvrtletí 2008 jí doměřil DPH ve výši 5 931 510 Kč a sdělil povinnost platit penále ve výši 1 186 302 Kč, za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2008 jí doměřil DPH ve výši 4 900 490 Kč a sdělil povinnost platit penále ve výši 980 098 Kč.
Žalovaný [zde ještě Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, které s účinností od 1. 1. 2013 bylo dle § 19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, zrušeno a jeho právním nástupcem se ve smyslu § 7 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb. ve spojení s § 69 s. ř. s. stalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, s nímž bylo v řízení pokračováno] svým rozhodnutím ze dne 27. 7. 2012 zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, jenž svým rozhodnutím ze dne 15. 5. 2013, čj. 10 Af 537/2012-73, žalobu zamítl. V odůvodnění rozsudku dospěl krajský soud k závěru, že v daňovém řízení bylo zejména na základě informací poskytnutých německou daňovou správou prokázáno, že žalobkyně pořídila pohonné hmoty z Německa od obchodní společnosti TRANS-OIL Mineralölhandels-GmbH (dále jen „Trans-Oil“). Ty byly dopraveny do Rakouska, kde však nebyly zdaněny. Žalobkyně poskytla pro tuto transakci svoje daňové identifikační číslo a další údaje, proto bylo nutno za místo plnění považovat Českou republiku v souladu s § 11 odst. 2 zákona o DPH. Dodatečné zdanění dodávek pohonných hmot v České republice za situace, kdy nedošlo k jejich zdanění v Rakousku, bylo v souladu se zákonnou úpravou i se směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost, v níž namítala, že krajský soud nesprávně
Nahrávám...
Nahrávám...