dnes je 29.3.2024

Input:

č. 2688/2012 Sb. NSS, Státní sociální podpora: příspěvek na bydlení

č. 2688/2012 Sb. NSS
Státní sociální podpora: příspěvek na bydlení
k § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ke dni 1. 7. 2010
Do příjmu rozhodného pro přiznání dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení se zahrnují všechny příjmy uvedené v § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterých dosáhla rodina žadatele o tuto dávku v celém rozhodném období předcházejícího kalendářního čtvrtletí, bez ohledu na to, že některá ze společně posuzovaných osob se přihlásila k trvalému pobytu v témže bytě jako oprávněná osoba až v průběhu rozhodného období.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2012, čj. 4 Ads 38/2012-30)
Věc: Václav P. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o příspěvek na bydlení, o kasační stížnosti žalobce.

Dne 12. 7. 2010 podal žalobce žádost o příspěvek na bydlení s tím, že žádal o přiznání této dávky ode dne 1. 7. 2010. Po celé rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí 2010 žil a byl hlášen k trvalému pobytu v bytě, který mu pronajalo město Polná. Do tohoto bytu se dne 7. 6. 2010 k žalobci přestěhovala jeho družka Eva K. spolu se svým tehdy ještě nezletilým synem Martinem K., přičemž družka se v něm přihlásila k trvalému pobytu dne 7. 6. 2010 a její syn tak učinil dne 28. 6. 2010. Orgány státní sociální podpory zahrnuly do příjmu rozhodného pro přiznání příspěvku na bydlení plný invalidní důchod žalobce v částce 26 340 Kč, invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně družky v částce 20 376 Kč, vdovský důchod družky v částce 6 231 Kč, sirotčí důchod pro syna družky v částce 16 473 Kč, příjmy ze závislé činnosti družky v částce 8 080 Kč a podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci družky v částce 14 995 Kč [§ 5 odst. 1 písm. a) bod 1, písm. c), písm. d) zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném ke dni 1. 7. 2010]. Při stanovení výše příjmu rozhodného pro přiznání příspěvku na bydlení přitom orgány státní sociální podpory vycházely z příjmů družky dosažených v celém rozhodném období druhého kalendářního čtvrtletí 2010, tedy i těch, které družka získala předtím, než se přihlásila k trvalému pobytu v bytě pronajatému žalobci. Úřad práce v Jihlavě tuto žádost zamítl svým rozhodnutím ze dne 27. 7. 2010.
Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně se žalobce odvolal. Krajský úřad kraje Vysočina dne 13. 10. 2010 toto odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí I. stupně. V odůvodnění rozhodnutí se neztotožnil s odvolací námitkou, podle níž se při posuzování nároku na příspěvek na bydlení nemělo vycházet z příjmů rodiny žalobce za celé rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí 2010, neboť jeho družka se v předmětném bytě přihlásila k trvalému pobytu dne 7. 6. 2010 a syn družky tak učinil dokonce až dne 28. 6. 2010. Podle § 7 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře totiž platí, že [j]de-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby [...], které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu“, a to bez ohledu na to, zda spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. U všech těchto společně posuzovaných osob se započítávají jejich příjmy, které jsou taxativně stanoveny v § 5 zákona o státní
Nahrávám...
Nahrávám...