dnes je 28.3.2024

Input:

č. 2172/2011 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: dodání zboží osvobozeného od daně do jiného členského státu Evropské unie; důkazní břemeno

č. 2172/2011 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: dodání zboží osvobozeného od daně do jiného členského státu Evropské unie; důkazní břemeno
k § 64 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (v textu jen „zákon o DPH“)
Důkazní břemeno o dodání zboží osvobozeného od daně z přidané hodnoty do jiného členského státu Evropské unie (§ 64 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), tj. prokázání faktického odeslání zboží z tuzemska plátcem osobě registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě, leží na plátci, který zdanitelné plnění uskutečňuje. Písemné prohlášení kupujícího o přepravě zboží (§ 64 odst. 5 citovaného zákona) je způsobilým důkazem jen za předpokladu, že odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. V případě pochybností je prodávající povinen prokázat existenci dobré víry, že se svým jednáním neúčastnil daňového podvodu, tedy např. že v rámci svých obchodních aktivit přijal dostatečná opatření bránící riziku možného daňového podvodu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2010, čj. 8 Afs 14/2010-195)
Prejudikatura: č. 599/2005 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 73/2001 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 402/99); rozsudky Soudního dvora ze dne 27. 3. 1963, Da Costa en Schaake (28/62 až 30/62, Recueil, s. 61)*), ze dne 6. 10. 1982, CILFIT a další (283/81, Recueil, s. 3415)**), ze dne 4. 11. 1997, Parfums Christian Dior (C-337/95, Recueil, s. I-6013)***) ze dne 12. 1. 2006, Optigen a další (C-354/03, C-355/03 a C-484/03, Sb. rozh., s. I-00483), ze dne 6. 7. 2006, Kittel a Recolta Recycling (C-439/04 a C-440/04, Sb. rozh., s. I-6161), ze dne 27. 9. 2007, Teleos a další (C-409/04, Sb. rozh., s. I-7797) a ze dne 21. 2. 2008 Netto Supermarkt (C-271/06, Sb. rozh., s. I-771).
Věc: Společnost s ručením omezeným MAKRO Cash & Carry ČR proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce.

Správce daně v rámci kontroly daně z přidané hodnoty, provedené na základě žádosti slovenských daňových orgánů v rámci ověřování údajů o uskutečněných dodáních zboží do jiných členských států, u nichž bylo uplatněno osvobození od daně z přidané hodnoty, vzhledem k podanému daňovému přiznání žalobce, požadoval od daňového subjektu prokázání skutečnosti, že uskutečněná zdanitelná plnění byla skutečně dodáním zboží do jiného členského státu ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o DPH. Žalobce doložil k výzvě správce daně faktury a písemná čestná prohlášení odběratelů o dodání zboží do jiného členského státu. Správce daně tato prohlášení po dalším šetření zpochybnil a uzavřel, že neprokazují jednoznačně dodání zboží do jiného členského státu. Žalobci byla proto dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen až srpen 2004, listopad 2004 a leden až březen 2005 celkem 7 dodatečnými platebními výměry Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006. Proti těmto platebním výměrům podal žalobce odvolání k žalovanému, který je rozhodnutími ze dne 7. 8. 2007 a 9. 8. 2007 zamítl.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobami u Městského soudu v Praze, který je spojil ke společnému
Nahrávám...
Nahrávám...