dnes je 19.4.2024

Input:

§ 166 ZP Druhy cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě

1.1.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7.166
§ 166 ZP Druhy cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě

Ing. Karel Janoušek

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 42 – pracovní cesta

    • § 154 – zahraniční pracovní cesta

    • § 163 – tuzemské stravné

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

    • § 6 odst. 7 písm. a) – náhrady cestovních výdajů, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti

    • § 24 odst. 2 písm. zh) – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (náhrady cestovních výdajů)

Komentář

V ustanovení § 166 odst. 1 ZP jsou uvedeny druhy náhrad cestovních výdajů, které přísluší zaměstnancům v podnikatelské sféře (vč. organizací, které nejsou financovány ze státního rozpočtu a veřejných zdrojů) při zahraničních pracovních cestách a při výkonu práce v zahraničí, a to jejich minimální výše, která zaměstnanci přísluší. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře však může poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě také jiné, než v § 166 ZP uvedené cestovní náhrady, tj. například kapesné.

Zahraniční pracovní cesta

Zahraniční pracovní cestou je podle § 154 ZP cesta konaná mimo území ČR, samozřejmě ve smyslu § 42 ZP konaná za účelem výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zpravidla každá zahraniční pracovní cesta má tuzemskou a zahraniční část. Dobou rozhodnou pro vznik nároku zaměstnance na cestovní náhrady vypočítávané v cizí měně je přitom podle § 154 ZP doba přechodu státní hranice ČR a při letecké přepravě doba odletu letadla z ČR a příletu letadla do ČR (let mezi letišti v ČR je součástí tuzemské části příslušné zahraniční pracovní cesty).

Druhy náhrad

Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci za každou pracovní cestu jako dosud cestovní náhrady stanovené jak za tuzemskou část pracovní cesty, tak i za zahraniční část této pracovní cesty. Také za zahraniční část pracovní cesty je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu jízdních výdajů, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, stravovacích výdajů (zahraniční stravné), nutných vedlejších výdajů. Tuzemské stravné za tuzemskou část pracovní cesty se stanoví podle pravidel platných pro stravné při tuzemských pracovních cestách, vždy však za každý kalendářní den příslušné zahraniční pracovní cesty samostatně.

Při poskytování cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě se postupuje podle obdobných zásad jako v případě tuzemských pracovních cest. I při zahraniční pracovní cestě se zjišťuje výše cestovních náhrad v zásadě za každou pracovní cestu samostatně. Výjimkou je zahraniční stravné u cest uskutečněných v jednom dni, které se stanoví vždy za dobu strávenou v kalendářním dni v zahraničí celkem. U každé zahraniční cesty se také pro přepočet výše náhrad z jedné měny na měnu jinou použije při zjišťování výše nároku zaměstnance na cestovní náhrady, výše přeplatku či doplatku, jiný kurz.

Jiné a vyšší náhrady

Zaměstnavatel může (ale nemusí) poskytnout zaměstnanci také další náhrady, např.:

  • kapesné,

  • jiné a vyšší náhrady (jen zaměstnancům v podnikatelské sféře).

Přestože zaměstnavatel v podnikatelské sféře může poskytnout zaměstnanci i jiné náhrady a náhrady vyšší, než zaměstnanci ze zákona přísluší a než může zaměstnanci poskytnout zaměstnavatel ve státní a příspěvkové sféře, měl by si uvědomovat, že podle ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) ZDP jde při jejich poskytnutí u zaměstnance o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a o součást vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění a vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Doba přechodu státní hranice

Doba přechodu státní hranice ČR je rozhodující pro vznik nároku na náhrady vypočítávané v cizí měně. Je to okamžik skutečného překročení státní hranice a při letecké přepravě doba odletu letadla z ČR a doba příletu letadla do ČR. Doba letu mezi letišti v ČR se do doby strávené v zahraničí nezahrnuje, je součástí tuzemské části zahraniční pracovní cesty. Skutečnou dobu přechodu státní hranice je zaměstnanec povinen uvést při vyúčtování cestovních náhrad.

Protože stanovit dobu přechodu státní hranice bývá někdy složité, je vhodné využít např. při použití veřejné hromadné dopravy údajů v jízdním řádu, při použití letecké přepravy údajů z letového řádu apod. Při použití automobilové dopravy je přesné určení uvedené doby, není-li vozidlo např. vybaveno GPS, prakticky nemožné. V každém případě je však povinností zaměstnance při vyúčtování pracovní cesty uvést čas překročení hranice, neboť jinak nelze určit správnou výši příslušných náhrad. V řadě případů tak zaměstnanec bude muset dobu přechodu státní hranice odhadnout.

Z ustanovení zákoníku práce je zřejmé, že při pracovních cestách, kdy zaměstnanec bude na pracovní cestě v průběhu kalendářního dne ve více než jednom cizím státě, je nutno zjistit také okamžik přechodu státních hranic mezi dalšími zeměmi. V zákoníku práce není uvedeno, jak se při tom postupuje, nebylo by však logické, aby byl použit jiný způsob než při stanovení doby přechodu státní hranice ČR.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Nově byla změněna, upřesněna a doplněna některá ustanovení týkající se náhrad výdajů při zahraničních pracovních cestách, byl upraven i způsob stanovení jejich výše.

Na rozdíl od období do konce roku 2011 se od roku 2012 při stanovení výše tuzemského stravného za tuzemskou část zahraniční pracovní cesty nepoužije ustanovení § 163 odst. 4 ZP týkající se stravného při dvoudenních pracovních cestách a tuzemské stravné se tak stanoví vždy za každý kalendářní den příslušné zahraniční pracovní cesty zvlášť.

K vyloučení pochybností bylo zpřesněno, že při použití letecké dopravy je dobou přechodu státní hranice ČR odlet letadla z ČR a při cestě zpět přílet letadla do ČR a že tedy let mezi letišti v ČR není součástí zahraniční části pracovní cesty, ale tuzemské části příslušné zahraniční pracovní cesty.

Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci cestovní náhrady vyšší anebo jiné, než přísluší zaměstnanci zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona nebo veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením (viz hlava III části sedmé zákoníku práce), šlo by podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP u zaměstnance o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, o součást vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění a vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Použití letadla při cestě do zahraničí

Zaměstnanec použil při cestě z Ostravy do Londýna letadlo na lince Ostrava (Mošnov) – Praha a Praha – Londýn. Vzniká zaměstnanci nárok na náhradu výdajů v cizí měně od okamžiku odletu

Nahrávám...
Nahrávám...