Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 111 ZP Minimální mzda

17.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6.111
§ 111 ZP Minimální mzda

Ing. Ivan Tomší

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 112 – zaručená mzda

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Komentář
Komentář

Účel úpravy minimální mzdy

Stanovením nejnižší úrovně výdělku, který je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout za vykonanou práci, se sleduje především ochrana zaměstnanců proti poskytování takového výdělku, kterým není zajištěna úhrada ani základních životních potřeb zaměstnance a jeho rodiny. Dále by se stanovením minimální výdělkové úrovně mělo sledovat to, aby nejnižší úroveň pracovních příjmů byla vyšší než příjmů sociálních, aby zaměstnanci byli více motivováni k vyhledávání práce a aby formou sociálních příjmů nebyly subvencovány pracovní příjmy u zaměstnavatelů zneužívajících nepříznivou situaci na trhu práce poskytováním těchto příjmů nepřiměřeně nízkých.

Pro zaměstnavatele se minimální mzdou vymezuje nejnižší možná úroveň nákladů na mzdy (k těmto nákladům je nutno připočíst povinné pojistné zaměstnavatelů na sociální a zdravotní pojištění). Pokud výnosy z podnikatelské činnosti neumožňují pokrýt tyto minimální náklady (minimální cenu práce), může být, stejně jako při nezpůsobilosti pokrývat jiné náklady, existence zaměstnavatele ohrožena. V tom tkví i úskalí stanovení nepřiměřeně vysoké minimální mzdy. Jejím růstem se zvyšují náklady práce zaměstnavatelů, kteří nejsou-li přinuceni ukončit svoji činnost, hledají možnosti jejich snížení snižováním počtu zaměstnanců, což může vést ke snižování zaměstnanosti. Zvyšování úrovně minimální mzdy a její přibližování úrovni mezd zaměstnanců s vyššími výdělky může přivodit zužování diferenciačního pásma a oslabení stimulační funkce mzdy u zaměstnavatele. Pozitivním důsledkem stanovení minimálního mzdového nákladu je částečné omezení zneužívání situací, kdy je možné z nejrůznějších příčin (zvlášť nevýhodné postavení zaměstnanců na trhu práce, možnost poskytování tzv. černých mezd) poskytovat zaměstnanci nepřiměřeně nízké mzdy.

Minimální mzda je velmi citlivou veličinou vnímanou jednotlivými účastníky procesu odměňování zcela protikladně. Proto je důležité, aby stanovování její úrovně probíhalo za vyrovnané účasti zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců i vlády, která ji formou nařízení vyhlašuje. Přes určité nevýhody (nerespektování různých úrovní mezd v jednotlivých odvětvích a regionech, nepružná reakce na vývoj spotřebitelských cen, deflaci nebo na okamžitý hospodářský vývoj nebo pohyb kupní síly) je vzhledem k nerozvinutosti dialogu sociálních partnerů u nás stanovování jednotné sazby minimální mzdy právním předpisem jediným možným řešením. Obdobně je minimální mzda státem stanovována ve většině zemí Evropské unie.

V zájmu toho, aby se při odměňování zaměstnanců nesnižovala účinnost opatření kompenzující práce v některých obtížných pracovních podmínkách, odečítají se z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance před jejich porovnáním s minimální mzdou

  1. veškerá mzda nebo plat dosažený za práci přesčas – jedná se o všechny mzdové nebo platové složky, které byly zaměstnanci poskytnuty za období, kdy pracoval přesčas, včetně příplatku za práci přesčas (§ 114 ZP nebo § 127 ZP),
  2. příplatek za práci ve svátek poskytovaný ve smyslu § 115 ZP nebo § 135 ZP,
  3. příplatek za noční práci poskytovaný ve smyslu § 116 ZP nebo § 125 ZP,
  4. příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí poskytovaný ve smyslu § 117 ZP nebo § 128 ZP a
  5. příplatek za práci v sobotu a v neděli poskytovaný ve smyslu § 118 ZP nebo § 126 ZP.

Stanovování sazeb minimální mzdy

Základní sazba minimální mzdy v § 111 odst. 2 ZP (7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu) tvoří hranici, pod kterou nesmí být aktuální platná sazba minimální mzdy vládou stanovena. Tímto ustanovením se zároveň vláda zmocňuje stanovit nařízením základní sazbu minimální mzdy vyšší, než vyplývá ze zákona, a to podle vývoje spotřebitelských cen a mezd, s doporučenou účinností těchto sazeb vždy od počátku kalendářního roku. Nižší sazby minimální mzdy může vláda stanovit pro zaměstnance, kteří jsou při ucházení se o práci znevýhodněni vlivy omezujícími jejich pracovní uplatnění, přičemž snížení těchto dalších sazeb nesmí být stanoveno pod 50 % základní sazby minimální mzdy určené nařízením vlády. Od 1. ledna 2017 již vláda žádné nižší sazby minimální mzdy nestanovuje. I pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, platí od tohoto data sazby minimální mzdy jako pro ostatní zaměstnance.

Aktuální základní sazba minimální mzdy

Základní sazba minimální mzdy je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2018 činí sazba minimální mzdy podle nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 73,20 Kč za hodinu nebo 12 200 Kč za měsíc.

Přepočet měsíčních sazeb na hodinové

Při přepočtu hodinových sazeb na měsíční se vycházelo z počtu pracovních dnů v roce 2018, kterých je 250. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin připadá na jeden den 8 hodin a na celý rok při 250 pracovních dnech 2 000 hodin. Na jeden kalendářní měsíc tohoto roku pak připadá v průměru 166,67 hodin (2 000/12). Mezi pracovní dny se nezapočítávají svátky. Pokud je stanovena měsíční sazba minimální mzdy  12 200 Kč, činí základní hodinová sazba minimální mzdy 73,20 Kč (12 200/166,67). Žádný právní předpis nestanoví způsob přepočítávání hodinových sazeb na měsíční a naopak; budou-li se však v konkrétních podmínkách firmy stanovovat hodinové a měsíční sazby na stejné kalendářní období, bylo by vhodné respektovat stejné principy jejich přepočtu.

Kratší stanovená týdenní pracovní doba nebo jiná délka pracovní doby a výše minimální mzdy

Sazby minimální mzdy je nutno ve smyslu § 5 nařízení vlády, o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí upravit podle délky stanovené týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší pracovní doby nebo podle doby odpracované.

Navyšování hodinových sazeb minimální mzdy

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se hodinové sazby minimální mzdy zvyšují úměrně zkrácení.

Výše hodinové základní sazby minimální mzdy v nařízení vlády je určena pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Podle § 79 odst. 2 ZP se však délka stanovené týdenní pracovní doby zkracuje, a to u zaměstnanců:

  • pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí 37,5 hodiny týdně,

  • s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně,

  • s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně.

Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby se odvodí ze základních sazeb podle vzorce:

MMy = MMz × k

k = 40 / y

kde:

MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu

z = 40 hodin

y = jiná stanovená týdenní pracovní doba, například 37,5 hodin

Výpočet:

MM37,5 = 66 × k

k = 40 / 37,5 = 1,0667

MM37,5 = 73,20 × 1,0667 = 78,10 Kč

Hodinové základní sazby minimální mzdy od 1. ledna 2018 podle délky stanovené týdenní pracovní doby

Týdenní pracovní doba v hodinách    Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 haléřů)   
40    73,20  
38,75    75,60  
37,5    78,10     

Obdobně se navýší hodinová sazba minimální mzdy při zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy podle § 79 odst. 3 ZP.

Krácení měsíčních sazeb minimální mzdy

Zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel sjednal podle § 80 ZP kratší pracovní dobu, za niž mu přísluší mzda nebo plat, který odpovídá této kratší pracovní době, nebo zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou nebo platem, který