dnes je 29.3.2024

Input:

§ 110 Za stejnou práci stejná mzda, plat, odměna

7.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6.110
§ 110 Za stejnou práci stejná mzda, plat, odměna

Ing. Ivan Tomší

§ 110

  1. (1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
  2. (2) Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
  3. (3) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
  4. (4) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
  5. (5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Komentář

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 4b odst. 1 – možnost odchýlení od zákoníku práce

    • § 16, 17 – rovné zacházení a zákaz diskriminace

    • § 109 odst. 4 – hlediska pro poskytování mzdy

    • § 309 odst. 5 – pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance

    • § 319 odst. 1 písm. f) – rovné zacházení se zaměstnanci z EU

Komentář

Zásada stejné odměny za stejnou práci

Zaměstnancům, kteří vykonávají ve všech aspektech stejnou práci nebo práce, kterým lze přiřadit stejnou hodnotu, musí mít stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody. Stejně tak lze na základě tohoto ustanovení konstatovat, že nevykonávají-li zaměstnanci stejnou práci nebo vykonávají-li práce s různou hodnotou, nesmějí mít stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody; tyto odměny musí být u těchto zaměstnanců podle hodnoty práce diferencovány.

Zásada se bude uplatňovat ve dvou fázích procesu odměňování – za prvé při tvorbě mzdového systému a jeho zakotvení zejména v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu, a to při volbě hledisek určených ke mzdové diferenciaci a mzdových sazeb – za druhé se bude podle uvedeného ustanovení postupovat v případě nedodržení této zásady mezi dvěma konkrétními zaměstnanci, z nichž se jeden cítí být diskriminovaný, protože má nižší výdělek v porovnání s druhým zaměstnancem, když se domnívá, že koná stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, nebo že má stejný výdělek, i když se domnívá, že koná práci s vyšší hodnotou.

Zásada stejné odměny u jednoho zaměstnavatele

Poměry vyplývající z této zásady se uplatňují pouze v rámci jednoho zaměstnavatele. Nelze ji proto uplatnit mezi více zaměstnavateli. I tak mohou vznikat u zaměstnavatele, který má pracoviště na více územích s různými sociálněekonomickými podmínkami, nelogické situace, kdy se budou srovnávat výdělky zaměstnanců z lokalit s vysokou výdělkovou úrovní se zaměstnanci téhož zaměstnavatele z lokalit s nízkou výdělkovou úrovní, kteří vykonávají stejné práce nebo práce stejné hodnoty. Podle interpretací a výroků soudů uplatňovaných v rámci EU se za porušování zásady nemusí považovat regionální rozdíly ve výdělcích, je-li dodržena zásada stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty u všech zaměstnanců v téže lokalitě. Formalistickým lpěním na všeobecném dodržování této zásady by se popírala směrovací a alokační funkce mzdy nebo platu.

Rovné zacházení a zásadu stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty je nutno zajistit též v případě dočasného přidělení zaměstnance, v porovnání se srovnatelným zaměstnancem zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec přidělen (§ 43a), stejně jako při agenturním zaměstnávání (§ 309 odst. 5). Rovné zacházení a zákaz diskriminace včetně zásady stejné odměny za práci je nutno uplatnit i u zaměstnanců z jiného členského státu Evropské unie v rámci nadnárodního poskytování služeb [(§ 319 odst. 1 písm. f)].

Zásada stejné odměny za stejnou práci se vztahuje i na odměny z dohody. Výslovně se tedy poukazuje na skutečnost, že zaměstnanci pracující v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy se mohou domáhat stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, jakou mají zaměstnanci u tohoto zaměstnavatele, vykonávající práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce a naopak. Znamená to, že podmínky pro poskytování mzdy nesmějí vést k různé výši odměny než podmínky pro poskytování odměny z dohody, jedná-li se o stejnou práci nebo o práci stejné hodnoty. Zároveň je však nutno upozornit na skutečnost, že již ze samotné podstaty výkonu prací mimo pracovní poměr vyplývá, že si zaměstnanec může na rozdíl od zaměstnance v pracovním poměru dohodnout režim a rozvržení pracovní doby nebo jiné volnější podmínky výkonu prací a že u něho lze těžko ohodnotit dlouhodobou pracovní výkonnost, pracovní schopnosti a způsobilost jako u zaměstnance v pracovním poměru. Je proto nutno pečlivě zvažovat doopravdy všechny okolnosti výkonu práce, než se přistoupí k porovnávání výše těchto odměn za práci.

Hlediska hodnoty práce

Oprávněnost tvrzení, že má jeden zaměstnanec vůči druhému zaměstnanci nespravedlivě nižší nebo vyšší výdělek, nelze dokázat bez vzájemného porovnání hodnoty jedné práce s hodnotou práce druhé. Zákoníkem práce jsou pro toto porovnávání vyjmenována hlediska, která hodnotu práce vyjadřují. Navazují na hlediska uvedená v § 109 odst. 4 podle nichž lze odměnu za práci poskytovat (složitost, odpovědnost a namáhavost, obtížnost pracovních podmínek, pracovní výkonnost a výsledky práce).

Při prokazování shodnosti nebo srovnatelnosti hodnoty práce se mnohdy účastníci sporu o dodržení této zásady uchylují k argumentaci, že stejnými pracemi nebo pracemi stejné hodnoty jsou pouze práce stejného druhu nebo práce zařazené do jednoho tarifního stupně nebo třídy podle složitosti prací nebo shodné pouze podle dosahovaných výsledků apod. Z ustanovení přitom jednoznačně vyplývá, že pro porovnávání výdělků zaměstnanců při uplatňování uvedené zásady je nutno brát do úvahy všechna hlediska, na jejichž základě byla mzda sledovaným zaměstnancům stanovena a podle nichž je možno hodnotu práce zaměstnanců porovnat. Vyloučit lze z okruhu uvedených hledisek pouze ta, podle nichž se mzda nebo plat nestanovily ani jednomu z těchto zaměstnanců.

Je zřejmé, že pouhá volba hledisek, která jsou samotnou podstatou hodnoty práce ke zhodnocení, nepostačuje. Pro porovnání hodnoty dvou nebo více prací je dále nutno přiřadit ke každému hledisku určitou váhu vůči jiným hlediskům, hlediska je nutno odstupňovat a těmto stupňům opět přiřadit určitou váhu. Tento postup je standardní součástí jakéhokoliv procesu odměňování zaměstnanců a i když není zákonem blíže upraven, nesmí vést ani tyto další kroky k výdělkové diskriminaci.

Hlediska složitosti práce

Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se hodnotí podle její náročnosti na vzdělání, na praktické znalosti a dovednosti, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídicí náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.

Náročnost práce podle vzdělání se hodnotí podle nároků na stupeň vzdělání získávaného ve škole, ale též podle nároků na další vzdělávání mimo školskou vzdělávací soustavu, to znamená všechna požadovaná studia k získání, rozšiřování a prohlubování kvalifikace.

Nároky práce na praktické znalosti a dovednosti je možno posuzovat podle požadavků na zkušenosti a zvládání konkrétních prací, postupů a přístupů k řešení problémů. Obecně lze praktické znalosti a dovednosti zjednodušeně vyjadřovat též délkou doby, po kterou zaměstnanec musí vykonávat stejné nebo obdobné práce (odbornou praxi).

Jako

Nahrávám...
Nahrávám...