• Chcete vědět, jak funguje zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v praxi? Praktické příklady nedostatků v zadávání veřejných zakázek malého rozsahu naleznete v publikaci Veřejné zakázky od A do Z.

• Nová právní úprava správních deliktů

Dne 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, a přináší rovněž některé další změny, které se dotknou především právní úpravy správních deliktů zadavatelů a dodavatelů. Tato změna přinese rovněž novinku v oblasti účasti dodavatelů v zadávacím řízení, neboť jako sankce za spáchání některých deliktů lze dodavatelům uložit zákaz plnění veřejných zakázek. Zároveň s tím se zavádí rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek.

• Správní delikty dodavatelů

Podle ustanovení § 120a zákona o veřejných zakázkách se dodavatel dopustí správního deliktu tím, že:

- předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v zadávacím řízení, v řízení o žádosti o zápis do seznamu podle § 129 zákona o veřejných zakázkách anebo o žádosti o změnu tohoto zápisu podle § 130 odst. 2 nebo pro účely splnění podmínek pro vydání certifikátu podle § 138,

- nepodá žádost o změnu zápisu podle § 130 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách.

Za první z výše uvedených správních deliktů se dodavateli uloží pokuta do 10 mil. Kč a zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let. Za druhý uvedený správní delikt se uloží pokuta do 1 mil. Kč. Může se přitom jednat jak o delikt spáchaný z nedbalosti, tak o delikt úmyslný – odpovědnost je zde stanovena absolutně, tj. bez ohledu na zavinění. Dodavatel (ať už fyzická nebo právnická osoba) však za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Existuje tedy možnost, aby se dodavatel vyvinil z odpovědnosti za spáchaný delikt. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

• Zákaz plnění veřejných zakázek

Ustanovení § 120a odst. 3 zákona o veřejných zakázkách definuje, co se rozumí zákazem plnění veřejných zakázek; jde o následující případy:

- zákaz účasti v zadávacím řízení,

- zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu.

Zákaz se tedy vztahuje jak na zadávání veřejných zakázek jako takových (tj. na postupy podle zákona o veřejných zakázkách), tak na zadávání tzv. podprahových veřejných zakázek (§ 12 odst. 3 zákona). Doba tří let, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek.

• Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek

V návaznosti na novou právní úpravu správních deliktů dodavatelů a na novou sankci za správní delikt spočívající ve vyslovení zákazu plnění veřejných zakázek se v části šesté zákona o veřejných zakotvila nová hlava IV upravující rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Důvodem pro zavedení tohoto rejstříku je (vesměs marná) snaha o snížení korupčního prostředí v oblasti zadávání veřejných zakázek, tak jak bylo Ministerstvu pro místní rozvoj uloženo usnesením vlády ze dne 25. října 2006 č. 1199/2006 o Strategii boje proti korupci. Z tohoto důvodu se v zákonu o veřejných zakázkách zavedl výše uvedený správní delikt s následnou sankcí zákazu plnění veřejných zakázek po dobu tří let. Do rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek mají být zapisovány jak právnické, tak podnikající fyzické osoby, kterým byl jakožto dodavatelům uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Rejstřík vede podobně jako seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů Ministerstvo pro místní rozvoj. Rejstřík je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

• Zápis do rejstříku

Zápis do seznamu probíhá následujícím způsobem: ÚOHS, který uložil sankci zákazu plnění veřejných zakázek, uvědomí bezodkladně (tzn. bez zbytečného odkladu, zpravidla do 3 dnů) ministerstvo o nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl podle § 120a odst. 2 zákona uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Zároveň ministerstvu sdělí identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, která má být na základě tohoto rozhodnutí do rejstříku zapsána, a uvede den, od kterého výkon zákazu plnění veřejných zakázek začíná, a den, kdy končí. Ministerstvo nejpozději do 5 pracovních dnů od sdělení ÚOHS zapíše veškeré tyto údaje do rejstříku.

• Výmaz z rejstříku

K výmazu dodavatele z rejstříku může dojít ze dvou důvodů:

- uplynutím doby zákazu plnění veřejných zakázek; ten, kdo byl zapsán do rejstříku, bude automaticky vyškrtnut po uplynutí doby tří let ode dne právní moci příslušného rozhodnutí ÚOHS,

- pokud bylo rozhodnutí ÚOHS zrušeno (např. na základě správní žaloby podané proti rozhodnutí ÚOHS), má ÚOHS povinnost uvědomit ministerstvo o zrušení rozhodnutí, kterým byl podle § 120a odst. 2 zákona uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Ministerstvo zapsanou osobu nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne sdělení ÚOHS z rejstříku vymaže.

• Vše o veřejných zakázkách včetně vzorů dokumentace, příkladů z praxe, nejčastějších chyb aj. na vás čeká v příručce Veřejné zakázky od A do Z.