Někteří dlužníci mají zvláštní zálibu v neplacení svých závazků, krátkodobě to snad může být považováno za způsob optimalizace firemního hospodaření, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o jednoznačně nevýhodnou taktiku. Jednak věřitelům po čase zpravidla dojde trpělivost a s pomocí soudů začnou usilovat o vyrovnání dluhů včetně k nim narostlého příslušenství, a jednak subjektu s pověstí problémového dlužníka příště nikdo tak lehce na dluh, resp. na fakturu nic neprodá.

• Dokázali byste Vaší babičce vysvětlit, co přesně je DPH či cashflow nebo jaký je rozdíl mezi příjmy a výnosy? Online kurz Základy firemní ekonomiky pro neekonomy Vás jasně a srozumitelně seznámí s nejdůležitějšími oblastmi v provozu firmy.

Někteří dlužníci mají zvláštní zálibu v neplacení svých závazků, krátkodobě to snad může být považováno za způsob optimalizace firemního hospodaření, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o jednoznačně nevýhodnou taktiku. Jednak věřitelům po čase zpravidla dojde trpělivost a s pomocí soudů začnou usilovat o vyrovnání dluhů včetně k nim narostlého příslušenství, a jednak subjektu s pověstí problémového dlužníka příště nikdo tak lehce na dluh, resp. na fakturu nic neprodá.

Protože podobným problémům prozíraví věřitelé raději předcházejí, ukažme si základní právní možnosti zajištění úhrady pohledávek. Tak jako náhoda přeje připraveným, tak i podnikatelé, kteří preventivně zajistili své pohledávky, jsou na tom o poznání lépe a rozhodně „blíže svým penězům“.

1. Záloha
   Záloha placená před splatností pohledávky, resp. před dodání zboží či služby je patrně nejúčinnějším zajišťovacím nástrojem vůbec. Peníze, které již máme nám logicky nemohou nakonec chybět.
2. Smluvní pokuta
   Jde o poměrně široce používaný zajišťovací a zároveň sankční nástroj, který je nutno sjednat písemně. Pokud by nebyla včas zaplacena, lze požadovat z nezaplacené smluvní pokuty úrok z prodlení. Výhodou je, že na rozdíl od náhrady škody nemusí věřitel prokazovat vznik škody ani její výši. Postačí prokázat pouze porušení sjednané povinnosti, která je takto zajištěna, např. nezaplacení faktury.
3. Úrok z prodlení
   Výše úroků z prodlení lze buď svobodně sjednat v libovolné výši, jinak v souladu nařízením vlády č. 142/1994 Sb. odpovídá repo sazbě ČNB (platné pro první den daného pololetí) zvýšené o 7 procentních bodů. Tato „úřední“ sazba se použije i u obchodních smluv, není-li výše úroků z prodlení sjednána. Úroky z prodlení není nutné sjednávat, na jejich uplatnění vyplývá nárok přímo ze zákona.
4. 
   
5. 
   
6. 
   
7. 
   
8. 
   
9. 
   
10. 
    
11. 
    
12. 
    
13.