Zajištěný věřitel je v § 2 písm. g) insolvenčního...

• Zajímá Vás, jak postupovat při podávání daňového přiznání v průběhu insolvenčního řízení? CD-ROM Praktický průvodce insolvenčním řízením nyní obsahuje i daňové  a účetní aspekty úpadku!

Zajištěný věřitel je v § 2 písm. g) IZ definován jako věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

Tedy je možno říci, že se jedná o skupinu věřitelů, kteří byli předchozí právní úpravou (zákon o konkursu a vyrovnání) označováni za věřitele s právem na oddělené uspokojení. Oproti předchozí právní úpravě lze v úvodu poukázat na dvě zásadní odlišnosti:

• Předmět zajištění

První odlišnost se týká okruhu majetku, který může být předmětem zajištění. Tímto majetkem budou zásadně věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty ve vlastnictví dlužníka, případně věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které se vrátily do majetkové podstaty poté, co se insolvenční správce úspěšně dovolal neúčinnosti právního úkonu dlužníka postupem podle § 235 a násl. IZ. Insolvenční zákon nezná úpravu obdobnou § 27 odst. 5 ZKV a věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty ve vlastnictví třetích osob, jimiž jsou zajištěny pohledávky věřitelů za dlužníkem, se do majetkové podstaty nesepisují, resp. insolvenční správce nemá možnost plnění ze zajištění po třetích osobách vymáhat. Věřitel je oprávněn uplatnit práva z tohoto zajištění mimo insolvenční řízení. Tedy zajištěný věřitel jednak přihlásí svoji pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, jednak mimo insolvenční řízení realizuje svá oprávnění ze zástavy, např. v nedobrovolné dražbě podle ZVD. Zajišťující osoby mohou pak do insolvenčního řízení přihlásit podmíněně pohledávku, která jim vznikne, pokud budou plnit místo dlužníka (viz § 183 IZ).

• Míra uspokojení

Druhá zásadní odlišnost spočívá v míře uspokojení zajištěných věřitelů v případě řešení úpadku konkursem, když tito věřitelé mají podle § 298 IZ právo na výplatu celého výtěžku zpeněžení po odečtení

- nákladů spojených se správou předmětu zajištění (maximálně 4 % výtěžku zpeněžení),

- nákladů spojených se zpeněžením předmětu zajištění (maximálně 5 % výtěžku zpeněžení) a

- částky připadající na odměnu insolvenčního správce za zpeněžení předmětu zajištění (výši stanoví § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb. jako 2 % z částky určené  k vydání zajištěnému věřiteli).