Prostředí pro vznik konfliktů nebo naopak jejich předcházení má manažer z velké části ve své kompetenci...

Konflikt je střet různých sil. Co jej způsobuje?

Jakákoli nerovnoprávnost či různost pociťovaná s nevolí. Důležitá jsou slova „různost“ a „pociťovaná s nevolí“. Konflikt vznikne až za součinnosti obou. Například různá vybavenost počítači na dvou pracovištích nepovede ke konfliktu, pokud budou zaměstnanci přesvědčeni (sami od sebe nebo vysvětlením od vedoucího pracovníka), že je to tak správně. Nebudou pociťovat nespravedlnost. Dva různé názory na řešení nemocnosti ve firmě budou v pořádku, pokud se je podaří propojit a autoři nápadů si nebudou myslet, že ten jejich byl neprávem odmítnut. Jinak může dojít až k otevřené formě konfliktu – hádce. To je však již řešení, kterým se budeme zabývat později.

Pokud bychom měli určit nejčastější příčiny konfliktů velkých a mezinárodních firem (a nejen těch), pak to jsou:

• organizační změny – tlak na zvyšování konkurenceschopnosti vede k restrukturalizacím a zároveň ke změnám v odpovědnosti, tlaky mezi mateřskou firmou a dceřinou společností o stupeň autonomie a v neposlední řadě zvyšování pracovní zátěže při práci na mezinárodních projektech vedou k nárůstu stresu a konfliktů,
• komunikace – ať již nedostatečná nebo necitlivá komunikace jsou průvodním jevem nejen mezinárodní spolupráce,
• osobnost – většina z nás má ve svém okolí osobu, se kterou vychází jen velmi těžce. Všichni máme své osobité způsoby, které mohou jiné lidi provokovat.

Při týmové práci vyžadujeme, aby byl tým složen z různých typů lidí, kteří právě svými odlišnými kvalitami přispívají k dosažení společného cíle. Tím jako bychom si o konflikty říkali. Znalost své osobnosti i komunikačního stylu a způsobu práce druhých, respektování rozdílů a ovlivnění vlastního chování může konfliktům předejít.

Prostředí pro vznik konfliktů nebo naopak jejich předcházení má manažer z velké části ve své kompetenci. Konflikty vnímáme na různých úrovních: informační, zájmové, hodnotové a ideové. Čím vyšší je úroveň, tím těžší je průběh a často i následky. Konflikty se vyvíjejí, gradují, rozeznáváme jednotlivé stupně závažnosti: potíž, problém, svízelná až náročná situace, nesrovnalost, neshoda, spor či svár, konflikt, zápas, nepřátelství. Pojmenovat bychom je mohli i jinými slovy, ale výsledky jsou vždy stejné. Nepodaří-li se nám objevit budoucí konflikt již v jeho zárodku a začít jej řešit, nabyde časem na své intenzitě a může se stát až neřešitelnou záležitostí. Příkladem nám mohou být letité sousedské spory, které vedou až k nepřátelství celých rodin, stejně tak i kulturní nedorozumění a nepochopení jednotlivých národů, které vedou k válkám.