- Komplexně zpracovanou problematiku práv a povinností jednatele a společníků, ale i další informace důležité pro úspěšné fungování Vaší společnosti s ručením omezeným najdete v příručce Společnost s ručením omezeným v praxi.
Mzda je splatná zásadně po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou jejich složku. Od tohoto ujednání se nemohou strany odchýlit, tzn. není možné si v pracovní nebo jiné smlouvě sjednat delší lhůtu splatnosti mzdy (např. čtvrtletně). Strany si ale mohou sjednat kratší lhůtu splatnosti mzdy, např. týdně.
Zaměstnavatel je povinen určit pravidelný termín výplaty mzdy, pokud nebyl sjednán v kolektivní smlouvě, a to po projednání s odborovou organizací. Zaměstnavatel by měl při stanovení termínu mzdy pamatovat i na to, že takový den může připadnout na den pracovního klidu a určit pravidla, kdy se v takovém případě mzda vyplácí (např. nejbližší předcházející pracovní den nebo naopak nejbližší následující pracovní den). V případě, že byla se zaměstnancem sjednána hodinová mzda, náleží zaměstnanci mzda (včetně příslušných příplatků) i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda poskytuje.
- Výplata mzdy splatné během dovolené
Výjimka z výše uvedené zásady je zákoníkem práce stanovena pro případ, kdy je mzda splatná v době, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou. V takovém případě zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci mzdu již před nastoupením dovolené, pokud se spolu nedohodnou jinak. Pokud by to neumožňovala technika výpočtu mezd, pak je zaměstnavatel povinen poskytnout takovému zaměstnanci přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. Tato úprava bude přicházet do úvahy pouze v případě, že zaměstnanec dostává mzdu v hotovosti. U bezhotovostních převodů mzdy není takový postup nutný, neboť se výplata mzdy neváže na přítomnost zaměstnance na pracovišti.
- Výplata mzdy při skončení pracovního poměru
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, a to v den skončení pracovního poměru. Pokud by to neumožňovala technika výpočtu mezd, pak je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy n následujícím po dni skončení pracovního poměru.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1275/2004
Důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 54 odst. 1 písm. b) starého zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.) je i nevyplacení části mzdy.
Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích (v současné době tedy v ČR v korunách českých) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Výplatu mzdy v jiné měně připouští zákoník pouze u zaměstnanců s místem výkonu práce v zahraničí.
- Místo a doba výplaty mzdy
Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty. Pokud se zaměstnanec nemůže dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v pravidelném termínu výplaty, nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty. Zaměstnavatel se tedy může se zaměstnancem dohodnout, že mu mzdu vyplatí v jiný den, jakmile pominou vážné důvody, pro které si zaměstnanec nemůže mzdy vyzvednout.
Jiné osobě než zaměstnanci je možné mzdu vyplatit pouze na základě písemné plné moci. Zákoník práce výslovně stanoví, že to platí i pro manžela zaměstnance, který je jinak v běžných věcech oprávněn druhého manžela zastupovat. Výjimky z této zásady může stanovit pouze zákon. Takový případ, kdy se mzda vyplácí jiné osobě než zaměstnanci, připouští zákoník práce v případě úmrtí zaměstnance. Podle ustanovení § 328 zákoníku práce přecházejí mzdová práva zaměstnance do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku postupně na manžela, děti a rodiče zaměstnance, pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Pokud takových osob není, stávají se mzdová práva předmětem dědictví.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 21 Cdo 716/2001
Pokud mzda byla vyplacena manželu zaměstnance bez písemného zmocnění, není nárok zaměstnance na mzdu uspokojen řádně bez zřetele na to, že mzda byla fakticky použita pro potřebu zaměstnance a jeho domácnosti.
Zaměstnavatel je povinen při měsíčním vyúčtování mzdy vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Pokud o to zaměstnanec požádá, pak je zaměstnavatel povinen mu předložit doklady, na jejichž základě mzdu vypočetl.
- Bezhotovostní výplata mzdy
Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat, aby po provedení případných srážek ze mzdy poukázal částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Zaměstnanec tak může požádat zaměstnavatele i o výplatu části mzdy v hotovosti a zasílání části mzdy na bankovní účet a zaměstnavatel je povinen tak učinit. Zaměstnavatel ale není povinen vyhovět žádosti zaměstnance, aby část jeho mzdy zasílal bezhotovostním převodem na jeden účet a další část na jiný účet. Při zasílání mzdy na účet zaměstnance nemůže jít o kterýkoliv účet, který zaměstnanec určí, ale o účet zaměstnance. Připouští se přitom, že může jít i o účet manžela/manželky, který náleží do společného jmění manželů a ke kterému má zaměstnanec dispoziční právo. Zaměstnavatel ale zpravidla nemá možnost si tyto údaje ověřit a tudíž se musí spolehnout na prohlášení zaměstnance, že jde o jeho účet.
Zaměstnanec požádal zaměstnavatele, aby část mzdy vyplácel zaměstnanci hotově a část mzdy zasílal na účet jeho bývalé manželky vedený u banky, a to ve výši soudem stanoveného výživného na jeho nezletilou dceru. Taková žádost je neoprávněná a zaměstnavatel by jí neměl vyhovět. Pokud by jí byl ochoten vyhovět, je třeba, aby k tomu bylo vyhotoveno písemné zmocnění, neboť bez písemného zmocnění k výplatě mzdy jiné osobě nebude nárok zaměstnance na mzdu řádně uspokojen.
V praxi je poměrně časté, že se zaměstnavatelé domnívají, že je na jejich rozhodnutí, jakým způsobem budou vyplácet mzdu (zda hotově či bezhotovostně) – to ale není pravda. Je výlučně na rozhodnutí zaměstnance, zda zvolí hotovostní výplatu mzdy nebo bezhotovostní výplatu mzdy a tento požadavek může zaměstnanec kdykoliv v průběhu trvání pracovního poměru měnit s tím, že zaměstnavatel je povinen to akceptovat.
- Chcete se dozvědět více? Zajímají Vás i jiná témata z oblasti podnikání? Komplexně zpracovanou problematiku práv a povinností jednatele a společníků, ale i další informace důležité pro úspěšné fungování Vaší společnosti s ručením omezeným najdete v příručce Společnost s ručením omezeným v praxi.
Vytisknout
Poslat E-mailem
