Které části zemského povrchu k pozemku ještě patří a ...

Hranice pozemků, a především hranice vlastnická, je jedním z charakteristických znaků pozemku. Jejím účelem je umožnit rozpoznat, které části zemského povrchu k pozemku ještě patří a která patří již k jinému.

Katastrální zákon - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů - zohledňuje fyzické hranice pozemků v terénu a hranice pozemků v katastrální mapě.

• Určení hranice mezi pozemky soudní cestou

Podle § 126 ObčZ vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

Spor o hranice pozemku je vlastně sporem o rozsah vlastnictví k věci – pozemku, kdy vlastníci pozemků tvrdí, že hranice pozemků má jiný průběh.

Podmínkou řešení takového sporu prostřednictvím soudu je to, že soud musí mít možnost (obvykle s využitím znalce) průběh hranice objektivně zjistit (hranice je objektivně zjistitelná). Rozhodnutí, jímž by byla určena nová hranice mezi pozemky, soudu dle aktuální judikatury nepřísluší.

Žalobní petit je třeba formulovat tak, že půjde o spor o určení vlastnictví, příp. o vyklizení přesně určené části pozemku.

• Judikát: Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. Cdo 2035/2003 ze dne 29.  7.  2004:

„Z citovaných rozhodnutí vyplývá, že v pravomoci soudu v občanském soudním řízení je rozhodnout o sporu o průběh hranice mezi pozemky, která je objektivně zjistitelná. Žalobní petit je třeba formulovat tak, že půjde o spor o určení vlastnictví, příp. o vyklizení přesně určené části pozemku. Pokud se žalobce domáhá určení průběhu hranice mezi pozemky, ale z žalobních tvrzení se podává, že mu jde o určení toho, kdo je vlastníkem sporné části pozemku, přičemž spor vznikl proto, že mezi účastníky není shoda o průběhu objektivně zjistitelné hranice, musí soud žalobce poučit o nutnosti upravit žalobní návrh (petit) tak, aby odpovídal § 126 občanského zákoníku, případně § 80 písm. c) o.s.ř., ovšem s požadavkem na určení vlastnictví k přesně specifikované části pozemku. K tomu lze poznamenat, že parcelou je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem (§ 27 písm. b) katastrálního zákona), takže pokud se žalobce domáhá určení vlastnictví k určité parcele, může jít jen o parcelu přesně vymezenou v katastrální mapě (nikoliv o pozemek s jiným polohovým a geometrickým určením, to by již nešlo o parcelu ve shora uvedeném smyslu), takže jakékoliv další specifikace kromě uvedení parcelního čísla jsou, pokud odpovídají údajům v katastru nemovitostí, nadbytečné, pokud těmto údajům neodpovídají, jsou nesprávné. Žádá-li žalobce o určení vlastnického práva k pozemku, který není parcelou, musí tento pozemek přesně specifikovat.“