Peněžité plnění poskytnuté společníky v rámci uložené příplatkové povinnosti plyne do vlastního kapitálu společnosti a společnost s ním může naložit dle svého uvážení,...

Co je příplatková povinnost
Za určitých okolností je společník povinen vložit do společnosti kromě vkladu ještě další peněžitou částku, tzv. příplatek mimo základní kapitál. Nejde tedy o vklad do základního kapitálu společnosti, ale o příspěvek do vlastního kapitálu společnosti.

§
Právní úpravě příplatkové povinnosti společníka je věnováno toliko jediné ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a to § 121. Byť je dané ustanovení situováno do pasáže věnované právní úpravě společnosti s ručením omezeným, což na první pohled může vést k závěru, že se příplatková povinnost týká pouze společníků výše uvedeného typu společnosti, není uvedený závěr zcela správný. S příplatkovou povinností se lze setkat také u komanditní společnosti, resp. u jejich komanditistů, kterým by mohla být příplatková povinnost uložena v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 121 ObchZ. Stejně tak lze příplatkovou povinnost uložit také akcionářům akciové společnosti, ačkoli u tohoto typu společnosti obchodní zákoník příplatek mimo základní kapitál výslovně neupravuje. Tento závěr je však v souladu se základní zásadou soukromého práva „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“, která je vyjádřena v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a dále se závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. 29 Odo 1101/2003
Obecně totiž platí, že neupravuje-li obchodní zákoník (či jiný právní předpis) určitý postup či chování a ani nelze z kontextu ustanovení právního předpisu či ze zásad, jimiž se řídí obchodní zákoník nebo český právní řád, dovodit, že jde o postup nebo jednání nedovolené, platí, že takový postup či jednání je možné a dovolené.

Účel a formy příplatkové povinnosti
Peněžité plnění poskytnuté společníky v rámci uložené příplatkové povinnosti plyne do vlastního kapitálu společnosti a společnost s ním může naložit dle svého uvážení, nejčastěji však slouží k překonání okamžité nepříznivé ekonomické situace společnosti, tj. na úhradu vzniklé ztráty.

V českém právním řádu lze rozlišit dvě formy příplatku mimo základní kapitál, a to:
a)     povinný příplatek ukládaný rozhodnutím valné hromady učiněným na základě společenské smlouvy společnosti a
b)    dobrovolný příplatek poskytnutý se souhlasem valné hromady.

V obou případech může být příplatek mimo základní kapitál představován výlučně peněžitým plněním. Ustanovení společenské smlouvy, které by umožňovalo, aby valná hromada společnosti uložila společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem, jehož předmětem by bylo nepeněžité plnění, by bylo neplatné pro rozpor se zákonem.