Veškerá plnění lze rozdělit...

• Potřebujete získat základní přehled o ekonomice firmy? Nebo si chcete Vaše dosavadní znalosti z oblasti praktické ekonomie zopakovat a utřídit? Vyzkoušejte online kurz Základy firemní ekonomiky pro neekonomy!

Obecně platí, že ZDPH se vztahuje na zboží, nemovitosti a služby. Veškerá plnění lze rozdělit na:

1. plnění, která nejsou předmětem daně,
2. plnění, která jsou předmětem daně, která se dále dělí na:
   a) zdanitelná plnění, na která je uplatňována DPH,
   b) plnění osvobozená od daně, která se dále dělí na:
   
   - plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, která se nezdaňují daní na výstupu, ale lze uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu,
   - plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, která se nezdaňují daní na výstupu, ale ani nelze uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu.

Toto rozdělení je mimořádně důležité pro další pochopení základních principů DPH.

Příklad:
Podnikatel požaduje po svém obchodním partnerovi smluvní pokutu. Tato skutečnost vůbec není předmětem daně, nejedná se ani o dodání zboží, ani o poskytnutí služby, ani o převod nemovitostí, proto se jí z hlediska DPH vůbec nebudeme zabývat.

Příklad:
Podnikatel nakoupí zboží podléhající základní sazbě daně, tj. 20 %, zboží nakoupí za 10 000 Kč + 20 % DPH. Toto zboží dále prodá zákazníkovi za 12 000 Kč + 20 % DPH.

Prodej zboží je zdanitelným plněním, to znamená, že podnikatel má právo uplatnit si odpočet daně na vstupu při pořízení zboží, tj. 2 000 Kč, současně je povinen uplatnit daň na výstupu, tj. 20 % z 12 000 = 2 400 Kč. Podnikatel tak odvede finančnímu úřadu rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu, tedy 2 400 – 2 000 = 400 Kč.

Příklad:
Podnikatel nakoupí zboží za 100 000 + 20 % DPH a toto zboží vyveze. Toto zboží vyveze do Číny. Vývoz zboží je v souladu s § 66 ZDPH plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně. V tomto případě to tedy znamená, že podnikatel si uplatní nárok na odpočet daně ve výši 20 000 Kč a daň na výstupu uplatňovat nebude, jedná se o plnění osvobozené od daně. Správce daně mu tak vrátí 20 000 Kč jako tzv. nadměrný odpočet.

Příklad:
Podnikatel pronajímá nebytové prostory jako kanceláře. Pro účely tohoto pronájmu pořizuje do nebytových prostor elektrickou energii za 10 000 Kč + 20 % DPH. Za nájem nebytových prostor fakturuje nájemci 35 000 Kč.