Jak vyplývá z novelizovaného ustanovení § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění (dále jen „ZDN“), nová úprava s novými sazbami se týká zpevněných ploch pozemků. Novela ZDN provedená zákonem č. 212/2011 Sb., jednoznačně stanovila, že předmětem daně ze staveb nejsou stavby zpevněných ploch pozemku a tyto stavby, které bývají označovány jako plošné stavby, podřadila pod předmět daně z pozemků. Jak vyplývá z § 6 odst. 5 ZDN, zpevněnou plochou pozemku se v tomto zákoně rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Z toho tedy vyplývá, že aby bylo aplikováno novelizované ustanovení o zpevněných plochám pozemků, musí se jednat o takový pozemek, který je zapsán v katastru nemovitostí jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří. V tomto případě se jedná o pozemek zapsaný v katastru nemovitostí jako zahrada, z toho tedy vyplývá, že se o zpevněnou plochu pozemku ve smyslu ZDN nejedná.

K uvedené problematice vydalo Generální finanční ředitelství pod čj. 34100/11-3310-010560 materiál nazvaný „Informace k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, vydané ve sbírce zákonů pod č. 212/2011 - Zpevněné plochy pozemků jako předmět daně z pozemků“, zveřejněný na webových stránkách České daňové správy pod odkazem http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_14391.html. V tomto materiálu GFŘ mimo jiné uvádí, že stavba musí při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu své životnosti vyhovovat základním požadavkům na stavby, což je především mechanická odolnost a stabilita stavby (§ 8 vyhlášky č. 268/2009Sb., o technických požadavcích na stavby), proto nelze za zpevněnou plochu pozemku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 5 ZDN rozhodně považovat plochu zpevněnou snadno rozebíratelným povrchem bez nutnosti použití speciálních technologií (např. dlažba nebo panely uložené bez podloží nebo v podloží z písku), či zpevnění povrchu pozemku pouhým rozprostřením materiálu (škváry, drtě) na povrchu pozemku včetně jeho případného zhutnění. V této souvislosti lze zmínit také rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 31 Ca24/2002-27, v jehož odůvodnění se uvádí, že volně položené panely nelze považovat za stavbu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 stavebního zákona.