Nový daňový řád je v porovnání se zákonem o správě daní a poplatků výrazně obsáhlejší (265 paragrafů), jednotlivé paragrafy jsou naopak stručnější a méně obsáhlé...

• Komplexně zpracovanou problematiku práv a povinností jednatele a společníků, ale i další informace důležité pro úspěšné fungování Vaší společnosti s ručením omezeným najdete v příručce Společnost s ručením omezeným v praxi.

S účinností od 1. 1. 2011 došlo k zásadní změně ve správě daní a poplatků a v procesní úpravě daňového řízení, protože zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, byl nahrazen zákonem novým, a to zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. O potřebě nahradit původní zákon platný a účinný od roku 1993 zcela novou právní normou se hovořilo již velmi dlouho, ale chyběla jak politická, tak často i „odborná“ vůle nový zákon prosadit.

Jednou z uvažovaných variant bylo také podřazení správy daní pod správní řád jako univerzální právní předpis vztahující se na všechna správní řízení, ale vzhledem ke specifickému postavení a charakteru daňového řízení bylo od této varianty upuštěno.

Nový daňový řád byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 3. 9. 2009, v porovnání se zákonem o správě daní a poplatků je výrazně obsáhlejší (265 paragrafů), jednotlivé paragrafy by naopak měly být stručnější a méně obsáhlé. Do jeho znění byly zapracovány dosavadní zkušenosti při uplatňování zákona o správě daní a poplatků a judikatura zejména Nejvyššího správního soudu ČR a Ústavního soudu ČR a v neposlední řadě také procesní úprava daňového řízení v dalších státech Evropské unie.

Nový daňový řád usiluje také o sjednocování terminologie používané v daňových zákonech a o užší provázanost procesního předpisu s jednotlivými hmotnými daňovými zákony. Určitě je vhodné doplnit, že v souvislosti s přijetím daňového řádu bylo novelizováno dalších cca 180 zákonů, což svědčí o rozsáhlosti a mimořádném významu této změny, novely byly provedeny zákonem č. 281/2009 Sb.

Jak vyplývá z důvodové zprávy, předložení návrhu nové právní úpravy primárně reaguje na nedostatky právní úpravy stávající. Cílem nové právní úpravy je pak transparentnější a jednoznačnější úprava dosavadního postupu při správě daní s důrazem na snížení administrativní zátěže a posílení využívání elektronické podpory správy daní a komunikaci s daňovými subjekty, nikoliv o neodůvodněný zásah do vývoje uplynulých let. Přijetí daňového řádu by tak mělo především zajistit větší právní jistotu daňových subjektů i správců daně, neboť návrh reaguje na dlouholetou zkušenost s problémy interpretace původního zákona, která se projevuje jak rozdílným rozhodováním v obdobných případech krajskými soudy, tak i jednotlivými správci daně.