Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje rozsah a podmínky, za kterých má zaměstnanec nárok, aby mu úřad práce vyplatil splatné mzdové nároky nevyplacené mu zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Zákon byl několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 217/2009 Sb. s účinností od 20. 7. 2009.
- Okruh zaměstnanců, jimž zákon poskytuje ochranu
Zákon poskytuje ochranu všem zaměstnancům (fyzickým osobám, s nimiž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti), jejichž zaměstnavatel je v platební neschopnosti vyjma
a) zaměstnance, který je nebo v předchozích 3 měsících před vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v předchozích 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu byl jeho statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast,
b) zaměstnance, jehož zaměstnavatelem je právnická osoba zřízená zákonem za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil, nebo jehož zaměstnavatelem je územní samosprávný celek a
c) zaměstnance, který byl vyslán k výkonu práce do České republiky zaměstnavatelem , jenž má sídlo mimo území členských států Evropské unie.
- Co se rozumí mzdovými nároky?
Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleží z pracovního poměru, nebo odměna popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti. Proto nelze žádat např. o náhradu cestovních výdajů, o splátky náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání apod.
Mzdové nároky může zaměstnanec u úřadu práce uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období.
Rozhodným obdobím je pro účely tohoto zákona kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května na dobu 12 kalendářních měsíců.
Při uspokojování mzdových nároků se vychází z rozhodné částky platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.
Podle Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. 3. 2009 je rozhodnou částkou pro období od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010 částka 23 542 Kč.
- Kdy může zaměstnanec o výplatu úřad práce požádat?
Zaměstnanec může požádat úřad práce o výplatu dlužných mzdových nároků za předpokladu, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Pro účely tohoto zákona je zaměstnavatel v platební neschopnosti dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo kdy byl na něho u příslušného soudu v České republice podán insolvenční návrh, u nadnárodního zaměstnavatele také dnem , kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie.
- Lhůta pro uplatnění nároku u úřadu práce
Informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit u úřadu práce své nároky, jsou zveřejněny na internetové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí a vyvěšeny jsou na úřední desce úřadů práce.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil shora uvedené informace na své úřední desce (okamžik zveřejnění na úřední desce je na zveřejněném dokumentu uveden).
Jestliže však v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku (insolvenční návrh odmítl či zamítl nebo řízení o něm zastavil ), lze u úřadu práce mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu či o zastavení insolvenčního řízení.
Pokud nebude nárok v této lhůtě uplatněn, právo na jeho úhradu úřadem práce zaniká a zaměstnanci nezbude, než dále vymáhat svůj nárok po svém zaměstnavateli.
- Má Váš obchodní partner problémy? Bylo proti němu dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jak se tato skutečnost promítne do Vašeho účetnictví? Odpověď Vám nabídne „Praktický průvodce insolvenčním řízením“!