• Zajímá Vás, jak postupovat při podávání daňového přiznání v průběhu insolvenčního řízení? CD-ROM Praktický průvodce insolvenčním řízením nyní obsahuje i daňové  a účetní aspekty úpadku!

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele  upravuje rozsah a podmínky, za kterých má zaměstnanec nárok, aby mu úřad práce  vyplatil  splatné mzdové nároky nevyplacené mu zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.  Zákon byl několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 217/2009 Sb. s účinností od 20. 7. 2009.      

• Okruh zaměstnanců, jimž zákon poskytuje ochranu

Zákon poskytuje ochranu všem zaměstnancům (fyzickým osobám, s nimiž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti), jejichž zaměstnavatel je v platební neschopnosti vyjma

a) zaměstnance, který je nebo v předchozích 3 měsících před vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v předchozích 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu  byl  jeho statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu  a měl u tohoto zaměstnavatele  nejméně poloviční majetkovou účast,

b) zaměstnance, jehož zaměstnavatelem je  právnická osoba zřízená zákonem za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil, nebo  jehož zaměstnavatelem je  územní samosprávný celek a

c) zaměstnance, který byl vyslán k výkonu práce  do České republiky zaměstnavatelem , jenž má sídlo mimo  území členských států Evropské unie. 

• Co se rozumí  mzdovými nároky? 

Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleží  z pracovního poměru,   nebo   odměna popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody  o pracovní činnosti.  Proto nelze  žádat např. o  náhradu cestovních výdajů,  o splátky náhrady  za ztrátu na výdělku  po skončení pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání apod. 

• Rozhodné období

Mzdové nároky může zaměstnanec u úřadu práce uplatnit  nejvýše v rozsahu  odpovídajícím  splatným mzdovým nárokům  za 3 kalendářní měsíce  rozhodného období. 

Rozhodným obdobím je pro  účely tohoto zákona  kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení  nebo ve kterém byl podán  insolvenční návrh, jakož i  3 kalendářní měsíce  předcházející tomuto měsíci  a 3 kalendářní měsíce  následující po tomto měsíci.

• Maximální výše náhrady

 Celková výše  mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci  nesmí překročit za 1 měsíc  jeden a půl násobek  rozhodné částky.  Rozhodnou částku vyhlašuje  a zveřejňuje Ministerstvo  práce a sociálních věcí  ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května na dobu 12 kalendářních měsíců.

Při uspokojování mzdových nároků se vychází z rozhodné částky platné  ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni  podání insolvenčního návrhu.

Podle Sdělení  Ministerstva práce a sociálních věcí  ze dne 16. 3. 2009  je rozhodnou částkou  pro období od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010  částka 23 542 Kč.     

• Kdy   může zaměstnanec o výplatu úřad práce požádat?

Zaměstnanec může požádat úřad práce o výplatu dlužných mzdových nároků za předpokladu, že zaměstnavatel  je v platební neschopnosti.  Pro účely tohoto zákona je zaměstnavatel v platební neschopnosti  dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo kdy byl na něho u příslušného soudu v České republice podán insolvenční návrh, u nadnárodního zaměstnavatele  také dnem , kdy byl prohlášen za platebně neschopného  u příslušného orgánu  v jiném členském státě Evropské unie. 

• Lhůta pro uplatnění nároku u úřadu práce

Informace o zaměstnavatelích,  jejichž zaměstnanci mohou uplatnit u úřadu práce své nároky,   jsou zveřejněny na internetové stránce  Ministerstva práce a sociálních věcí a vyvěšeny jsou na úřední desce úřadů práce.

Mzdové nároky  může zaměstnanec uplatnit  nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil shora uvedené informace na své úřední desce (okamžik zveřejnění na úřední desce je na zveřejněném dokumentu  uveden).

Jestliže však v této lhůtě  zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku (insolvenční návrh  odmítl či zamítl  nebo řízení o něm  zastavil ),  lze u úřadu práce mzdové nároky  uplatnit nejpozději v den  zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí  o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu či o zastavení insolvenčního řízení.

Pokud nebude nárok v této lhůtě uplatněn, právo na jeho úhradu úřadem práce zaniká a  zaměstnanci nezbude, než dále vymáhat svůj nárok po svém zaměstnavateli.

• Má Váš obchodní partner problémy? Bylo proti němu dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jak se tato skutečnost promítne do Vašeho účetnictví? Odpověď Vám nabídne „Praktický průvodce insolvenčním řízením“!