Zákon poskytuje ochranu všem zaměstnancům, jejichž...

• Zajímá Vás, jak postupovat při podávání daňového přiznání v průběhu insolvenčního řízení? CD-ROM Praktický průvodce insolvenčním řízením nyní obsahuje i daňové  a účetní aspekty úpadku!

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele  upravuje rozsah a podmínky, za kterých má zaměstnanec nárok, aby mu úřad práce  vyplatil  splatné mzdové nároky nevyplacené mu zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.  Zákon byl několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 217/2009 Sb. s účinností od 20. 7. 2009.      

• Okruh zaměstnanců, jimž zákon poskytuje ochranu

Zákon poskytuje ochranu všem zaměstnancům (fyzickým osobám, s nimiž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti), jejichž zaměstnavatel je v platební neschopnosti vyjma

a) zaměstnance, který je nebo v předchozích 3 měsících před vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v předchozích 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu  byl  jeho statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu  a měl u tohoto zaměstnavatele  nejméně poloviční majetkovou účast,

b) zaměstnance, jehož zaměstnavatelem je  právnická osoba zřízená zákonem za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil, nebo  jehož zaměstnavatelem je  územní samosprávný celek a

c) zaměstnance, který byl vyslán k výkonu práce  do České republiky zaměstnavatelem , jenž má sídlo mimo  území členských států Evropské unie. 

• Co se rozumí  mzdovými nároky? 

Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleží  z pracovního poměru,   nebo   odměna popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody  o pracovní činnosti.  Proto nelze  žádat např. o  náhradu cestovních výdajů,  o splátky náhrady  za ztrátu na výdělku  po skončení pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání apod. 

• Rozhodné období

Mzdové nároky může zaměstnanec u úřadu práce uplatnit  nejvýše v rozsahu  odpovídajícím  splatným mzdovým nárokům  za 3 kalendářní měsíce  rozhodného období. 

Rozhodným obdobím je pro  účely tohoto zákona  kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení  nebo ve kterém byl podán  insolvenční návrh, jakož i  3 kalendářní měsíce  předcházející tomuto měsíci  a 3 kalendářní měsíce  následující po tomto měsíci.

• Maximální výše náhrady