• Chcete vědět, jak funguje zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v praxi? Praktické příklady nedostatků v zadávání veřejných zakázek malého rozsahu naleznete v publikaci Veřejné zakázky od A do Z.

22. února 2010

Vláda rozhodla, že od 1. dubna budou o výběrových řízeních v hodnotě nad půl miliardy korun rozhodovat jen lidé s prověrkou na stupeň důvěrné. Od září by stejnou prověrku měli mít lidé rozhodující o tendrech nad 300 milionů. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Jan Fischer.

"Budeme žádat, aby členové komisí měli bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné, protože součástí této prověrky je i prověření majetkových poměrů a finančních transakcí," uvedl Fischer. Dodal, že vláda tak bude mít "pevnější jistotu o personálním obsazení hodnotících komisí". Zdůraznil, že nová pravidla se nebudou týkat pouze členů komisí, ale všech lidí, kteří rozhodují, takže i těch, kteří například schvalují zadávací podmínky nebo výběr nejvhodnější nabídky.

Součástí nových pravidel je i zavedení pravidelných hlášení jednotlivých ministrů vládě o chystaných a uskutečňovaných zakázkách.

O prověřování lidí spojených s velkými výběrovými řízeními se začalo mluvit před několika týdny v souvislosti se snahou vlády bojovat proti korupci. Legislativní část protikorupčního balíčku ministra vnitra Martina Peciny leží nyní v Poslanecké sněmovně.

Materiál počítá s prověřováním osob na obou "koncích" výběrových řízení, tedy těch, kteří připravují podmínky tendrů, i těch, kdo nabídky vyhodnocují a vybírají vítěze.

Prověrky v České republice provádí Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Jeho představitelé už v minulosti dali najevo, že budou mít dostatečnou kapacitu prověřit i dodatečný počet dalších žadatelů.

NBÚ má podle návrhu také do měsíce společně s ministerstvem pro místní rozvoj připravit novelu zákona o výběrových řízeních. V ní by byly nově definovány takzvané "citlivé činnosti" spojené s výběrovými řízeními. Definici NBÚ potřebuje k tomu, aby mohl osoby prověřovat bez přímého udělení prověrky určitého stupně.

Už nyní jsou na základě definice "bezpečnostní způsobilosti" prověřováni členové dozorčích rad a statutárních orgánů firem působících v zahraničním obchodu se zbraněmi či lidé řídící provoz jaderných zařízení.

Na prověrkách se podílejí policie a tajné služby, ale konečné slovo má NBÚ. Prověrky mají čtyři stupně - vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné.

• Nechcete přijít o dotaci z fondů EU? Máte zájem na tom, aby Vaše zadávací řízení dopadlo podle plánu? Jak se vyvarovat nejčastějších chyb v průběhu zadávání a realizace veřejných zakázek, se dočtete v publikaci Veřejné zakázky od A do Z.