Právní úprava možnosti výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka je upravena především v § 320 a § 320a občanského soudního řádu, pro oblast exekuce pak je výslovná zmínka v § 63 exekučního rádu, kterou lze chápat jako odkaz na postup právě podle § 320a občanského soudního řádu.
Podle citovaných ustanovení je možné postihnout výkonem rozhodnutí či exekucí mimo jiné i obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. Důsledkem pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti nebo vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, je, že nastávají stejné účinky, jako by účast společníka ve společnosti byla zrušena soudem (viz § 148 odst. 2 obchodního zákoníku).
Obchodní podíl společníka, jehož účast ve společnosti v důsledku nařízení exekuce zanikla, přechází na společnost. Společnost jej pak může převést na jiného společníka nebo na třetí osobu. O převodu uvolněného podílu přitom valná hromada musí rozhodnout do šesti měsíců ode dne, kdy k zániku účasti společníka ve společnosti došlo.
V případě, že by společnost uvolněný podíl nepřevedla, musí valná hromada do šesti měsíců, kdy k zániku účasti společníka ve společnosti došlo, rozhodnout buď:
- o snížení základního kapitálu o vklad společníka, jehož účast byla ukončena, nebo
- o tom, že ostatní společníci jeho obchodní podíl převezmou v poměru svých obchodních podílů, a to za úplatu ve výši vypořádacího podílu.
Důsledkem toho, kdyby společnost v uvedené lhůtě obchodní podíl nepřevedla nebo nerozhodla o snížení základního kapitálu či o převzetí obchodního podílu ostatními účastníky, je, že by soud mohl i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci.
- Fungování společnosti po nařízení exekuce
V období, kdy byla nařízena exekuce na obchodní podíl, ale společnost uvolněný obchodní podíl ještě nepřevedla na jiného společníka či na třetí osobu nebo s ním nenaložila výše uvedeným způsobem, je vlastníkem uvolněného obchodního podílu společnost. Po tuto dobu přitom společnost nemůže v souladu s § 120 odst. 2 obchodního zákoníku vykonávat práva společníka, tedy není např. oprávněna hlasovat na valné hromadě společnosti.
To ale neznamená, že činnost společnosti bude v důsledku nařízení exekuce na obchodní podíl některého ze společníků ochromena (zejména, pokud by byl postižen obchodní podíl majoritního společníka). Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se totiž k uvolněnému obchodnímu podílu nebude přihlížet (viz § 127 odst. 6 obchodního zákoníku a obdobná aplikace § 186c odst. 1 obchodního zákoníku).
Společnost Alfa s.r.o. má tři společníky, pana Nováka, pana Novotného a pana Horáka. Pan Novák má obchodní podíl 20 %, pan Novotný 30 % a pan Horák 50 %. Před konáním valné hromady byl vydání exekuční příkaz k postižení obchodního podílu společníka, pana Horáka. Obchodní podíl pana Horáka tedy přešel na společnost Alfa, která nicméně na valné hromadě nemůže hlasovat. K uvolněnému obchodnímu podílu pana Horáka se ale při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě přihlížet nebude, takže pokud se valné hromady zúčastní jak pan Novák, tak pan Novotný, bude valná hromada usnášeníschopná (oba společníci budou mít na dané valné hromadě celkem 100 % hlasů).
Opačný postup by mohl vést k patové situaci, kdy by společnosti bylo znemožněno po určité období řádně fungovat a plnit zákonem stanovené povinnosti.
Ještě je třeba zmínit, že pokud společnost s ručením omezeným měla dva společníky a obchodní podíl jednoho ze společníků byl postižen exekučním příkazem, pak to neznamená, že vznikne společnost s jediným společníkem a nebude se konat valná hromada. Zbývající společník tedy nebude rozhodovat v působnosti valné hromady, ale bude se normálně konat valná hromada (druhým společníkem je sama společnost). Společnost pouze nebude moci vykonávat hlasovací práva na valné hromadě, tudíž pro tyto účely bude zbývající společník disponovat 100 % hlasů.
- Obnovení účasti bývalého společníka ve společnosti
V praxi může nastat situace, kdy je pohledávka v průběhu exekuce plně uhrazena (např. ji dobrovolně uhradí společník, jehož obchodní podíl byl postižen). V takovém případě bude „bývalý“ společník zpravidla vyžadovat, aby došlo k obnovení jeho účasti na společnosti. To je umožněno v § 148 odst. 4 obchodního zákoníku v případě, že:
- společnost ještě nenaložila s uvolněným obchodním podílem postupem podle § 113 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku,
- exekuce byla pravomocně zastavena.
Bývalý společník tedy bude muset postupovat podle § 268 občanského soudního řádu, a navrhnout soudu zastavení exekuce. Právní mocí rozhodnutí o zastavení exekuce se účast společníka ve společnosti (za podmínky, že společnost s uvolněným obchodním podílem dosud nenaložila) obnoví.
Společnost Alfa s.r.o. má tři společníky, pana Nováka, pana Novotného a pana Horáka. Pan Novák má obchodní podíl o velikosti 20 %, pan Novotný 30 % a pan Horák 50 %. K postižení obchodního podílu pana Horáka byl vydán exekuční příkaz a jeho obchodní podíl tak přešel na společnost Alfa. Pan Horák měl zájem se dále účastnit na společnosti, proto se mu podařilo sehnat peníze a dlužnou pohledávku uhradil ještě dříve, než byla vymožena v exekuci, včetně dosud vzniklých nákladů. Neprodleně poté podal návrh na zastavení exekuce, kde prokázal, že dlužná pohledávka byla řádně uhrazena. Soud exekuci zastavil a usnesení o tom nabylo právní moci. Vzhledem k tomu, že společnost ještě s uvolněným obchodním podílem nijak nenaložila, okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekuce se pan Horák stal znovu společníkem společnosti Alfa s obchodním podílem o velikosti 50 %.
V případě, že společnost s uvolněným obchodním podílem již naložila, např. jej převedla na jiného společníka či třetí osobu, nebo snížila základní kapitál, pak se samozřejmě účast společníka na společnosti neobnovuje. V takovém případě bude jen na ostatních společnících, zda budou chtít původního společníka do společnosti znovu přijmout, a to buď tak, že na něj někdo převede část svého obchodního podílu, případně valná hromada rozhodne o jeho přistoupení zvýšením základního kapitálu převzetím závazku k novému vkladu.
- Postižení vypořádacího podílu
S ohledem na skutečnost, že vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu má za následek v podstatě zánik účasti společníka ve společnosti, nebude exekucí postihnuto jeho osobnostní právo (povinný již není nadále společníkem a uvolněný obchodní podíl přechází na společnost), ale bude postihnuta ta část, která odpovídá majetkovému právu povinného na vyplacení vypořádacího podílu, případně na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku.
V případě, že je vydán exekuční příkaz k postižení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, hledí se na takovou společnost jako na dlužníka povinného. Povinný přitom nesmí se svou pohledávkou za společností nijak nakládat. Výplata vypořádacího podílu či podílu na likvidačním zůstatku bude ze strany společnosti provedena věřiteli, nikoliv povinnému (tedy bývalému společníkovi).
Pokud dojde k vymožení pohledávky v exekuci (a to včetně nákladů exekuce), pověření k provedení exekuce zanikne. Tím ale nedojde k obnovení účasti společníka na společnosti, neboť, jak již bylo uvedeno výše, aby mohla být obnovena účast společníka na společnosti, musí být pravomocně rozhodnuto o zastavení exekuce. Bývalému společníkovi tak pouze vznikne právo na vyplacení té části vypořádacího podílu, která nebyla exekucí postižena.
Vytisknout
Poslat E-mailem
