Nejefektivnější zdroj pro dekarbonizaci výroby elektřiny je dle MPO ČR kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů (zejména větrné, solární a vodní energie).
Proč?
- Nulové přímé emise CO₂ – Jak jaderná energie, tak OZE (obnovitelné zdroje energie) mají nulový emisní faktor CO₂ při výrobě elektřiny.
- Stabilita vs. variabilita – Jaderná energie poskytuje stabilní základní výkon, zatímco OZE mohou doplňovat výrobu dle aktuálních podmínek.
- Snížení podílu fosilních paliv – Hnědé a černé uhlí mají vysoký emisní faktor (1,00 t CO₂/MWh), plyn má nižší (0,40 t CO₂/MWh), ale stále není bezemisní.
- Tržní řešení – Dekarbonizaci lze podpořit i pomocí záruk původu zelené elektřiny (certifikáty) nebo PPA smluv (přímé nákupy OZE od výrobců).
Jak na to?
- Postupná náhrada uhlí jadernou energií a OZE
- Modernizace přenosové soustavy pro lepší využití solární a větrné energie
- Akumulace energie (baterie, přečerpávací elektrárny, vodík) pro vyrovnání výkyvů OZE
- Energetická efektivita a úspory ke snížení spotřeby
V ČR je už nyní trendem pokles emisního faktoru CO₂ (z 0,73 t CO₂/MWh v roce 1990 na 0,34 v roce 2024), což ukazuje, že přechod na nízkoemisní zdroje probíhá. K dalšímu urychlení je klíčová kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů s moderními technologiemi akumulace a řízení spotřeby.
NahoruHodnota emisního faktoru CO2 z výroby a spotřeby elektřiny
Sestavilo Oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO, březen 2025, ke stažení zde. Citujeme:
Přehled uvádí národní hodnoty emisních koeficientů výroby a spotřeby elektřiny. Výpočty vycházejí z podkladových dat pro sestavování Souhrnné energetické bilance ČR. Emisní faktory zde uvedené zahrnují
pouze emise CO2 a nikoliv emise ostatních skleníkových plynů (CO2 ekv.).
Emise ostatních skleníkových plynů jsou při výrobě elektřiny zanedbatelné a při výpočtu emisního faktoru se nacházejí pod úrovní zaokrouhlovací přesnosti. Při výpočtech emisního faktoru elektřiny jsou uvažovány pouze přímé emise, nikoliv výpočty založené na LCA životním cyklu. Pro reportování uhlíkové stopy elektřiny dle metodiky GHG Protocol je počítána uhlíková stopa elektřiny dle dvou metod: na místě založená metoda (Location-based) a na trhu založená metoda (Market-based) pro elektřinu, kterou spotřebovává odběratel.
Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na hrubou výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv použité ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. V zásadě se jedná o zjednodušený tzv. Location-based Factor pro území ČR, který je vypočten na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR. Zjednodušení je nezbytné pro včasnou publikaci tohoto faktoru. Nezahrnuje dovoz a vývoz elektřiny. Výpočetní metodika je shodná s metodikou používanou Evropskou energetickou agenturou (EEA), používá však přesnější vstupní hodnoty, takže se data publikovaná EEA mohou lišit. Nicméně data EEA umožňují mezinárodní srovnání ve stejné metodice. Hodnotu emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny zveřejňuje v průběhu března následujícího roku MPO.
V rámci metody výpočtu emisního faktoru založené na trhu s elektřinou (Market-based Factor) je možné primárně snížit uhlíkovou stopu pomocí certifikátů původu z obnovitelných zdrojů energie či PPA smluv. Počítá se zde nikoliv s výrobou elektřiny v rámci ČR, ale s elektřinou dodanou přímo odběrateli. V případě, že dodavatel elektřiny uvede ve vyúčtování informace o původu elektřiny nebo podílu jednotlivých zdrojů na celkové směsi paliv pro výrobu dodané elektřiny, je možné provést orientační dopočet celkové emisní zátěže této elektřiny. Použijí se níže uvedené specifické emisní faktory. Tyto zohledňují průměrné účinnosti výroby elektřiny, ztráty v síti a provozovací spotřebu v České republice za několik posledních let. Tyto hodnoty jsou a budou platné po dobu několika dalších let, pokud nedojde k závažným technologickým změnám při výrobě
elektřiny.
Pokud původ a „složení“ dodané elektřiny…
