Interpretace NÚR I - 31 - Mezitímní účetní výkaznictví

2.55

Interpretace NÚR I – 31 – Mezitímní účetní výkaznictví

Ing. Ivana Pilařová

Toto zveřejňování účetních údajů se nazývá „mezitímním výkaznictvím”.

Svým rozsahem může mezitímní výkaznictví:

• odpovídat obsahu účetní závěrky (tj. úplný rozsah účetních výkazů), nebo

• mít podobu prezentace specifických prvků, účtů či položek účetní závěrky (například soupis pohledávek či závazků, zásob, rezerv atd.).

Z hlediska periodicity se může jednat o:

• pravidelné pololetní, čtvrtletní či měsíční vykazování (pro banky, mateřské společnosti, akcionáře), nebo

• jednorázové akce určené pro zvláštní účely (například sestavení účetních výkazů za účelem ocenění firmy znalcem).

Vzhledem k tomu, že české účetní předpisy mezitímní výkaznictví neupravuje, vznikla tato interpretace. Hlavním cílem je:

1. Stanovit pravidla a požadavky na mezitímní účetní výkaznictví.
2. Zodpovědět otázku, zda jsou tato pravidla pro všechny formy mezitímního výkaznictví stejná a pokud ne, tak jaké jsou mezi nimi rozdíly.

Pro účely naplnění cílů této interpretace je nutné rozdělit mezitímní výkaznictví na:

• pravidelně se opakující a svým rozsahem odpovídající účetní závěrce,

• jednorázové, které také svým rozsahem odpovídá účetní závěrce a

• vykázání pouze jednotlivých účetních výkazů, účtů či položek účetních výkazů.

 Nahorua) Pravidelně se opakující mezitímní výkaznictví

Ve svém základu odpovídá stejným účetním pravidlům jako sestavení řádné účetní závěrky.

Podtrhuje se dodržení akruálního principu (časové a věcné souvislosti), a to i u položek, které se vztahují k celému účetnímu období (prémie zaměstnanců, daň z nemovitých věcí, silniční daň, nájemné placené na celé účetní období apod.).

Je nutné zaúčtovat „běžné” závěrkové operace jako jsou nerealizované kursové rozdíly, přeceňování reálnou hodnotou, tvorba opravných položek k aktivům, dohadné položky, rezervy, rezerva na daň…